„Pokud stát žádá občany, aby dodržovali zákony, měl by je sám dodržovat,“ řekl Pivoda.

Stát žaluje kvůli tomu, že mu policisté odebrali ve vězení, kam se dostal za krácení daně, vzorek DNA ze slin. Policie plošně sebrala v roce 2007 vzorky všem vězňům, tehdy to bylo sedmnáct tisíc lidí. Pivoda s odběrem a uchováním svého vzorku nesouhlasí i proto, že byl odsouzen za hospodářskou trestnou činnost, nikoliv násilnou.

Pivoda tvrdí, že jednání policie nemá oporu v zákoně, městský soud mu dal před dvěma lety za pravdu. Odebírání vzorků DNA je upraveno pouze pokynem policejního prezidenta, a to ještě utajeným. Lidé tak nemají šanci zjistit, kdy má policie na odběr právo a co se s odebraným vzorkem děje dál.

170 tisíc vzorků v databázi

Pivoda uspěl i u bývalého ombudsmana Otakara Motejla, který plošné odběry DNA označil za protiprávní. Úřad na ochranu osobních údajů dokonce uložil ministerstvu vnitra pětatřicetitisícovou pokutu.

Soudce Tomáš Novosad v rozsudku tehdy nařídil ministerstvu vnitra vymazání Pivodova vzorku z databáze. Ministerstvo se proti rozsudku odvolalo, proto případ řeší odvolací soud.

V době, kdy Novosad vynášel tento verdikt, bylo v databázi 99 tisíc vzorků DNA. V současné době je vzorků už na 168 tisíc.

Národní databáze DNA vznikla v roce 2002. Policisté odebírají vězňům DNA proto, že jim to může pomoci objasnit některé nevyřešené případy a zlepšit podmínky k vyšetřování budoucích trestných činů.

Jsou to vzorky odebrané nejen odsouzeným pachatelům, ale také obviněným. Nelikvidují se přitom žádné, všechny vzorky zůstávají v databázi.