„Proto dozor nad vyšetřováním dál povede Krajské státní zastupitelství v Plzni (KSZ),“ potvrdila Právu Brabencová.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

KSZ vrátilo minulý měsíc trestní spis na Okresní státní zastupitelství v Klatovech s tím, že ani v jednom případě postižených dětí nejde z hlediska trestního práva o těžkou újmu na zdraví. Opíralo se přitom o výslech soudního znalce, který nepotvrdil, že by se nemocné děti dostaly do ohrožení života jen v důsledku Havránkových zákroků.

Na druhou stranu ale existují posudky, podle kterých Havránek dětem svým léčebným postupem způsobil mimořádně vystupňovanou a prodlužovanou bolest hraničící s mučivými útrapami, při níž děti velmi trpěly.

„Ani výslechem znalce nebylo dosud spolehlivě potvrzeno ani vyvráceno podezření ze zvlášť závažného zločinu těžkého ublížení na zdraví,“ uvedla Brabencová.

Prováděl neadekvátní zákroky

Ze spisu vyplývá, že Havránek trpí bipolární afektivní poruchou, přičemž v důsledku tohoto vážného duševního onemocnění prováděl na dětech neadekvátní, až téměř sadistické zákroky. Šlo zejména o mnohočetné a opakované vpichy do žil. Některým dětem se rapidně zhoršil zdravotní stav a musely být převezeny na jednotku intenzivní péče.

Podle psychiatrů své počínání nemohl Havránek ovládat a nerozpoznával ani jeho škodlivost, neboť trpí bipolární afektivní poruchou, což je vážná duševní choroba dříve známá pod označením maniodepresivní psychóza. Policisté na základě těchto závěrů pak případ, který kvalifikovali jako ublížení na zdraví z nedbalosti, letos v srpnu odložili pro nepříčetnost podezřelého.

Státní zastupitelství ale rozhodnutí o odložení věci zrušilo, mimo jiné proto, že se mu nezdála ta část znaleckého posudku, podle které měl Havránek kromě ovládacích zcela vymizelé i rozpoznávací schopnosti. Znalci tak zřejmě ještě budou muset podrobněji odpovědět na otázku, jestli si Havránek jako lékař s vysokoškolským vzděláním musel být vědom toho, že zákroky, které praktikoval, mohou vést ke způsobeným následkům. Pokud by totiž tomu tak bylo, jednal by v nepřímém úmyslu, což už je důvodem k zahájení trestního stíhání.

Havránek se hájí tím, že všechny své léčebné postupy správně indikoval a dělal je pro dobro pacientů.