Článek
Klausova amnestie propustila celkem 6471 vězňů. Policie znovu obvinila 3400 amnestovaných, tedy přes 52 procent. Statistiky uvádějí, že v letech 2013 a 2014 osvobození vězni spáchali dohromady 9191 stíhaných skutků.
Vedle majetkové kriminality se dopouštěli i kriminality násilné (671 skutků), hospodářské (301) či mravnostní (38). Policisté amnestii považovali za jeden z hlavních důvodů, proč předloni vzrostla kriminalita o sedm procent. „Ta amnestie se někde musela projevit,” řekl v pátek náměstek policejního prezidenta pro kriminální službu a vyšetřování Zdeněk Laube.
Loni už naopak kriminalita klesla o více než 11 procent. Nejvíce skutků – 1632 – spáchali amnestovaní vězni za poslední dva roky na území Prahy, následuje Moravskoslezský a Ústecký kraj. Naopak nejméně skutků – 150 – eviduje policie na Vysočině.
Věznice jsou téměř naplněné
Podle údajů Vězeňské služby ze sklonku loňského roku se za mříže vrátila už téměř čtvrtina amnestovaných. Ubytovací kapacity ve výkonu trestu jsou nyní naplněny z 95 procent, ve vazbě z 85 procent.
Kontroverzní amnestii Klaus nečekaně vyhlásil na Nový rok 2013, tedy krátce předtím, než mu skončil prezidentský mandát. Odůvodnil ji dvacátým výročím samostatnosti České republiky. Podle ministerstva spravedlnosti se amnestie dotkla více než 111 tisíc odsouzených a obviněných, většinou se týkala podmíněných trestů.
Nepodmíněné tresty prezident prominul zhruba 20 000 lidem, fakticky ale z věznic vyšlo jen 6471 z nich, protože řada odsouzených vůbec nestihla k výkonu trestu nastoupit. Zastaveno bylo i trestní stíhání 265 obviněných, přičemž kritizovaná abolice se dotkla některých velkých hospodářských kauz, například Progres Investu či H-Systemu.