Hlavní obsah

Kvůli bytu žena psychicky mučila matku i babičku, obě spáchaly sebevraždu

Právo, Petr Kozelka

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Brno

Aby nemusela prodávat byt a o peníze se pak dělit se svou matkou a babičkou, sáhla žena z Prahy k těžko pochopitelnému řešení. Svým příbuzným namluvila, že policii pomohla odhalit zločinecký gang, a proto je prý zařazena do programu ochrany svědků. Vyděšenou babičku a matku pak rok a půl šikanovala smyšlenými historkami o tom, že i jim hrozí pomsta gangsterů, až se u obou vyvinula duševní nemoc.

Foto: Novinky/Právo

Článek

Psychické strádání nakonec ženy nevydržely a v jeden den spáchaly sebevraždu. Soudy ženu potrestaly šesti roky vězení za těžké ublížení na zdraví a poškozování cizích práv. Trest jí v úterý potvrdil i Nejvyšší soud (NS).

Žena dostala od své matky byt, který měla prodat, z utržených peněz si pořídit vlastní malý byt a zbytek dát matce a babičce. Jenže nic neprodala, naopak se příbuzným svěřila, že je chráněným svědkem, nesmí zůstávat na jednom místě a za asistence policie se musí skrývat.

Matku a babičku vyděsila tím, že i ony jsou ohroženy na životě, ale policie prý nemá peníze na to, aby je ochránila, takže to musí udělat samy. Příbuzné pak donutila, aby nevycházely z bytu a nikomu nevolaly kvůli odposlechům.

Dcera se po telefonu vydávala za policistku

Tlak na příbuzné nakonec vystupňovala tak, že ženám volala z cizího čísla, vydávala se za policistku a utvrzovala je v jejich obavách. Matka s babičkou nakonec přestaly téměř úplně vycházet ven, žily jen z důchodu starší z nich. Matka se dokonce ani neodvážila hledat si zaměstnání.

„Žily v sociální izolaci, měly neustálý pocit strachu a ohrožení, přičemž v důsledku této pro ně tíživé situace se u obou poškozených rozvinula závažná duševní porucha – paranoidně depresivní syndrom, trvající minimálně několik měsíců,“ konstatoval soud s tím, že stupňující se psychické strádání vedlo až ke smrti obou žen.

Podle spisu nelze ženu činit přímo odpovědnou za sebevraždu jejích nejbližších, trest proto padl jen za to, že pod vlivem jejího jednání se u matky i babičky rozvinula těžká duševní nemoc.

Žena se hájila, že smrt svých příbuzných nechtěla, ovšem senát NS její argumenty odmítl. Podle něj o zhoršujícím se stavu matky i babičky věděla z telefonického styku i ze zpráv SMS, které jí zaslaly, a byla s následkem srozuměna.

Reklama

Výběr článků

Načítám