Po roce od nehody není na jednapadesátiletém profesionálním šoférovi znát, jak blizoučko měl k hrobníkově lopatě. „Kosti mi drží pohromadě šrouby a občas mívám závratě. Ale jsem živý, to je nejdůležitější,“ řekl Právu otec tří dětí, který od karambolu poprvé promluvil s médii.

Za obecné ohrožení ho nyní soud potrestal podmínkou a tři roky mu zakázal řídit. „Dalo se to čekat. Vyšetřování ukázalo, že jsem vjel na přejezd, když svítila červená. Tohle vůbec nevím,“ komentoval verdikt Kaše. Rozsudek mu přišel poštou, případ byl natolik jasný, že soud nenařizoval ani hlavní líčení a rozhodl rovnou trestním příkazem.

Naposledy si pamatuje bílé světlo

Z osudného dne si Kaše pamatuje, že v jednu v noci nakládal na jatkách maso a pak vyrazil na trasu, po které jezdil denně už čtyři roky. „Naposledy si vzpomínám na boční bílé světlo, pak jsem se probral v nemocnici. Nevěděl jsem, co se mi stalo,“ vyprávěl muž.

Podle závěrů policejního vyšetřování vjela dodávka před nákladní vlak jedoucí rychlostí více než 60 km/h. I když strojvůdce použil rychlobrzdu, souprava osmnácti vagónů plně naložených dřevem zastavila až po tři sta metrech. Celou dobu hrnula lokomotiva dodávku před sebou, její části postupně odlétávaly jako třísky.

Po srážce s vlakem zbyla z vozu jen halda šrotu.

Po srážce s vlakem zbyla z vozu jen halda šrotu.

FOTO: Patrik Biskup, Právo

Po nehodě zavolal manželce

Kaše zůstal v kabině, která se asi po 150 metrech utrhla od nápravy a skončila v poli kousek od kolejí. Stačil ještě zavolat manželce a pak se zhroutil. „Říkal, že měl havárku s vlakem, ale že je v pohodě a jde domů. Pak se v telefonu ozval hlahol, slyšela jsem někoho křičet: Pane, mluvte s námi, dýchejte, dýchejte,“ vzpomínala na dramatické chvilky řidičova žena.

Když se jí potom ozval dispečer s tím, že došlo k tragické nehodě a že manžel je ve vážném stavu v nemocnici, nemohla tomu uvěřit. „Říkala jsem mu, že jsem s ním před chvílí ještě mluvila a že se mi zdál v pořádku,“ pokračovala žena.

Srdce mu nebilo

Později se dozvěděla, že manžel krátce po rozhovoru zkolaboval. Na chvíli mu přestalo bít srdce. „Když mě k němu pustili, už se pomalu probíral. Vůbec nechápal, co se děje. Nemohl mluvit, byl celý modrý, v těle měl samé hadičky. Primář se ho ptal, jestli mě poznává. On na to kývl prstem,“ líčila dále řidičova manželka.

Lékaři před ní neskrývali překvapení, že muž nehodu přežil. „Říkali, že takové štěstí má jen jedno procento lidí. Byl teda strašně pomlácený, měl skalpovanou hlavu, vyražené zuby, ukousnutý jazyk, polámané kosti, roztříštěný nos a jedno oko venku. Výčet zranění se ani nevešel do všech kolonek v lejstrech pro pojišťovnu. Snad kromě gynekologa absolvoval všechna zdravotnická vyšetření,“ doplnila žena. Když prý viděla v médiích, co z vozidla po střetu s vlakem zbylo, považovala manželovo přežití za zásah „z nebes“.

Za volant už se nevrátí

Pracovní neschopnost Stanislavu Kašemu skončila po více než roce. „Dostal jsem částečnou invalidku, protože mám omezenou hybnost ruky. Ještě mě čeká jedna operace. Za volant se už ale nevrátím,“ uzavřel muž štěstěny, kterému v den ročního výročí od nehody řada známých gratulovala jako k narozeninám. Od své dcery dostal dokonce dárek – malý vláček.

Na nehodu vzpomínal také strojvůdce vlaku. „Auto vjelo přímo před mašinu. Když vlak zastavil, snažil jsem se dostat ven, ale dveře lokomotivy nešly otevřít. Tak jsem se vysoukal bočním okýnkem a běžel k utržené kabině. Uvnitř řidič lezl po čtyřech a říkal, že hledá mobilní telefon, aby mohl zavolat. Pomohl jsem mu ven,“ líčil mašinfíra.