Přesněji se to týká části případu, kde jsou Nečasová a lobbista Ivo Rittig obviněni z úniku utajovaných zpráv české kontrarozvědky (BIS) z Úřadu vlády.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Společně s nimi žalobci stíhají i lobbistovy blízké právníky a spolupracovníky Davida Michala a Tomáše Jindru. Za ohrožení utajované informace by mohli u soudu dostat dva až osm let vězení. Všichni čtyři se v průběhu předchozích týdnů seznámili s vyšetřovacím spisem a ukončení případu už nebrání ani žádná nevyřízená stížnost či jiná procesní překážka.

Už je jen otázkou, kdy na to budou mít kolegové časšéf odboru závažné hospodářské a finanční kriminality na VSZ Petr Šereda

„Je to prakticky hotové. Spis už je kompletní, máme ho u nás na zastupitelství a není potřeba na nic dalšího čekat. V první polovině února by tedy mohla být podána obžaloba,“ řekl ve čtvrtek Právu šéf odboru závažné hospodářské a finanční kriminality na VSZ Petr Šereda.

Nejdřív hlavní líčení

Důvodem, proč tak vyšetřující žalobce Rostislav Bajger z ostravské pobočky VSZ neučiní již teď, je podle Šeredy skutečnost, že se celý příští týden bude i s kolegou účastnit pokračování hlavního líčení u Obvodního soudu pro Prahu 1 týkajícího se jiné větve kauzy Nagyová.

„Ano, už je jen otázkou, kdy na to (podání obžaloby) budou mít kolegové čas,“ řekl Šereda.

„Žádný procesní úkon už jim v tom nebrání, termín do poloviny února tedy platí,“ doplnil Šereda.

V již soudně projednávané věci jde o údajné nezákonné zneužití Vojenského zpravodajství na sledování tří civilních lidí včetně někdejší manželky expremiéra Petra Nečase (ODS) Radky.

Spolu s jeho nynější manželkou Janou Nečasovou zasednou na lavici obžalovaných dva bývalí ředitelé vojenské tajné služby Ondrej Páleník a Milan Kovanda a také jejich někdejší podřízený Jan Pohůnek.

Byli v čilém kontaktu

Ve výše zmiňované části případu týkající se úniku utajovaných zpráv jde o to, že Nečasová podle policie sdělovala Jindrovi obsah utajovaných zpráv BIS uložených na Úřadu vlády, které byly určené premiérovi či vládě, přestože k nim kvůli nedostatečné bezpečnostní prověrce neměla mít vůbec přístup, natož o nich s kýmkoli hovořit.

Od Jindry se pak měly tyto informace či dokumenty dostat údajně až k Rittigovi, přičemž alespoň část z nich se prý mohla lobbisty osobně týkat. Šlo o období z června a července 2012.

Ivo Rittig

Ivo Rittig

FOTO: Petr Hloušek, Právo

„Jindra byl v té době také v osobním a telefonickém kontaktu s Janou Nagyovou, která ho mimo jiné informovala o obsahu zpráv BIS, které by se mohly týkat aktivit podezřelých,“ napsal před časem šéf olomouckých vrchních žalobců Ivo Ištvan v dopise Ústavnímu soudu.

Přebírat utajované dokumenty od tajných služeb, například od kontrarozvědky (BIS), a komunikovat s nimi v zastoupení premiéra bylo v kompetenci tehdejšího šéfa Úřadu vlády Lubomíra Poula.

Utajované dokumenty měl mít podle zákona uschované ve speciální spisovně nebo zamčené. Jenže policie předloni v červnu při prohlídkách kanceláří, které navazovaly na zatčení několika lidí v původní linii kauzy Nagyová, tyto materiály údajně našla u Poula volně ležet ve skříni.

Samotného šéfa úřadu ale nikdy žalobci neobvinili, protože se jim nepodařilo prokázat jeho podíl na úniku zpráv nepovolaným lidem.

Vedení BIS v této souvislosti loni v létě odmítlo, že by utajované informace unikaly přímo z kontrarozvědky k Nečasové.