Mladíka přitom letos zjara propustili z ústavu, kam ho soud před dvěma lety poslal na ochranné sexuologické léčení kvůli podobným agresivním útokům na ženy v minulosti. Psychiatři tvrdili, že je neškodný.

„Působil jako takový ňouma. Vyprávěl mi, že nemůže najít přítelkyni. Vypadal smutně, až mi ho bylo líto,“ uvedla 27letá Petra Č. na začátku své výpovědi před soudem, který tento týden projednával obžalobu na Hříbala.

Za výtržnictví, omezování osobní svobody a pokus o znásilnění může strávit ve vězení až deset let. V ulici U Ježíška nabral rozhovor této dvojice úplně jiný spád.

„Když jsme procházeli kolem kontejnerů, nečekaně do mě strčil, až jsem padla na zadek. Jednou rukou mi přitlačil hlavu k zemi, druhou tahal za kalhoty, jako by je chtěl sundat. Najednou to byl úplně jiný člověk, změnil tón hlasu a měl úplně jiný výraz v obličeji. Řekl jen, jestli s ním půjdu. Vypadalo to, že mě chce zatáhnout do křoví a znásilnit,“ vypovídala dále žena.

Zachránil ji vzdálený hlas

Sebrala všechnu sílu, vyškubla se útočníkovi ze sevření a utíkala směrem k obytnému domu. „Dohnal mě u parkovací závory, chytla jsem se jí a začala křičet. Řval na mě, abych držela hubu,“ popisovala Petra Č. dramatické okamžiky.

„Pak mi začal dávat facky, mlátit pěstí do obličeje a kopat do žeber. Těch ran bylo nepočítaně. Myslela jsem si, že mě ubije, aby mě umlčel,“ dodala Petra Č. Už nedoufala, že jí někdo pomůže, když zaslechla vzdálený hlas. To ji zachránilo.

„Vzbudil mě křik z ulice. Vyšla jsem na balkón a dole na zemi viděla ležet ženu, na které seděl nějaký muž a škrtil ji. Ona volala o pomoc, mávala rukama a nohama, jako by se bránila. Houkla jsem na něho, aby ji nechal. Chvilku nevnímal, tak jsem křičela dál. Pak zvedl hlavu, vstal a otočil se, že půjde pryč. Najednou se vrátil, do té ženy kopl a utekl,“ řekla soudu Ludmila Martináková.

Vzrušovalo ho to

Další oběť si Hříbal vyhlédl o šest hodin později v tramvaji. Stala se jí 29letá blondýnka, která jela na návštěvu k rodičům do paneláku.

„Dole u vchodu jsem zazvonila na zvonek, naši mi odbzučeli a já vstoupila do výtahu. To už stál za mnou kluk, ptala jsem se ho, kam jede. Nic neřekl a najednou mi jednou rukou zacpal pusu a v druhé držel nůž, který mi přiložil k hrudníku. Podařilo se mi jeho ruku dostat od pusy a spustila jsem obrovský křik,“ vypovídala žena.

Útočník prý reagoval tak, že poodstoupil. „Toho jsem využila a ještě víc křičela o pomoc. Sebral se a odešel ven. Já jsem to hned řekla rodičům, otec ho pak zahlédl dalekohledem, jak sedí na lavičce před domem, a zavolal policii,“ uzavřela svědkyně. Hříbal si ve svém jednání liboval, ale na druhou stranu řekl, že si nemohl pomoci.

„Nedokázal jsem se ovládnout, úplně se mi zatmělo před očima. Když jsem jí držel zacpanou pusu a nůž pod krkem, byl jsem silně vzrušený a měl ztopořený penis,“ komentoval to před soudem.

Nepoznali deviaci?

Psychiatři přitom tvrdili, že je Hříbal neškodný. Znalec Jiří Hrdlička se u soudu podivoval nad tím, že psychiatři u Hříbala nerozpoznali deviaci.

„V průběhu pobytu v ústavu a ani při jeho ambulantních návštěvách vůbec nepřistoupili k útlumové sexuologické léčbě,“ prohlásil Hrdlička.

U obžalovaného jednoznačně diagnostikoval patologickou sexuální agresivitu, která se projevuje opakovanými sexuálně motivovanými útoky na neznámé ženy, provázenými narůstající brutalitou.

Jedna z obětí byla těhotná

„S ohledem na to, že má podstatně snížené ovládací schopnosti, je jeho pobyt na svobodě jednoznačně nebezpečný,“ sdělil Hrdlička. Hříbal nyní sám navrhl, že by podstoupil chemickou kastraci. Psychiatři se hájí tím, že je Hříbal přelstil.

„Je velmi dobrý účelový hráč. Při rozhodování o změně ústavního léčení na ambulantní dokázal obelhat jak znalce, tak soud, že je všechno v pořádku, i když tomu ve skutečnosti tak nebylo,“ vysvětlil primář dobřanské léčebny Vladimír Šupina.

Hříbal byl poprvé odsouzen za znásilnění ještě jako mladistvý v roce 2007. Tehdy dostal za útoky na pět žen osmnáct měsíců s tříletou podmínkou, ale trest si nakonec odseděl, protože se ve zkušební lhůtě dostal do dalšího průšvihu. Jeho obětí byly tehdy převážně nezletilé školačky.

Další odsouzení přišlo v lednu 2009, kdy dostal tři roky natvrdo za pokus o znásilnění, vydírání a omezování osobní svobody. Byl uznán vinným ze čtyř útoků, jedna z obětí byla dokonce v pokročilém stadiu těhotenství. Součástí rozsudku bylo rozhodnutí o ochranné sexuologické léčbě v ústavu.