Tuhý v žalované době působil v bývalé chloubě tuzemského textilního průmyslu jako předseda představenstva, majoritní akcionář a ještě generální ředitel. „Jako předseda představenstva sám stanovil pravidla pro odměny a pak je sám sobě schvaloval a nechal vyplácet na účet, ačkoli o jeho prémiích měla rozhodovat valná hromada. Neoprávněně získané prostředky použil pro svou potřebu,“ konstatoval v obžalobě státní zástupce.

Kdybych byl ve vedení dál, firma by zvládala i celosvětovou finanční krizi a dneska by byla bez úvěrů.František Tuhý

Tuhý se ve své výpovědi bránil tím, že jako šéf společnosti měl pravomoc rozhodovat o mzdových otázkách a štědrými prémiemi motivoval manažery společnosti k dosahování vysokých cílů.

„Po celou žalovanou dobu měl podnik zisk, plnily se veškeré závazky, rostla aktiva. Společnost se dostala do problémů až po mém vynuceném odchodu. Kdyby mi šlo o peníze, mohl jsem si vyplatit dividendy nebo podnik prodat, můj podíl měl hodnotu miliardy korun. Ale já jsem tam tvrdě pracoval, chtěl jsem, aby měli lidé práci, a pod mým vedením překonala firma mnohé krize,“ obhajoval se Tuhý.

Souběh funkcí 

Exšéf společnosti upozorňoval, že všichni manažeři věděli, jak jsou odměňováni, proto se o prémiích nijak zvlášť nejednalo. „Kdybych byl ve vedení dál, firma by zvládala i celosvětovou finanční krizi a dneska by byla bez úvěrů a dál by dávala práci stovkám, možná i tisícům lidí,“ tvrdil Tuhý.

Když se začal předseda senátu Tomáš Kurfiřt Tuhého dotazovat na to, zda ví, jaké jsou rozdíly mezi právy a povinnostmi akcionáře, předsedy představenstva a ředitele, Tuhý jen krčil rameny.

Právě souběh funkcí a problémy z toho vyplývající zaměstnávaly tuzemské soudy hlavně v devadesátých letech. „Kdybych věděl, že je v tom nějaký problém, nějak by se to vyřešilo. Já to ale netušil. Cítím se naprosto nevinný,“ dodal Tuhý. Projednávání případu bude pokračovat výslechy svědků.

Společnost OP Prostějov patřila k nejznámějším českým výrobcům oděvů. Kvůli zadluženosti byl na její majetek vyhlášen konkurz v květnu 2010. Pohledávky vůči firmě nárokuje 555 věřitelů, kteří požádali o proplacení dvou miliard korun. V dobách, kdy podnik provozoval pobočné závody, pro něj pracovalo až 10 tisíc lidí. Okolnosti krachu firmy prověřují policisté z olomoucké krajské hospodářské kriminálky.