Vyplývá to ze spisu k rozsáhlé kauze někdejší šéfky kabinetu expremiéra Petra Nečase (ODS) Jany Nagyové (dnes Nečasové), s jehož částí se Právo mělo možnost seznámit.

Policie totiž během rozkrývání složitých klientelistických vazeb kolem Nagyové, Grygárka a tzv. pražských kmotrů narazila také na podezřelé kontakty Hercegové i na konkrétní kauzy, které podle jejich podezření ve prospěch Janouška a dalších lidí z jeho okolí mohla zamést pod koberec.

Jedna z nich se podle zjištění Práva týkala podezřelého prodeje bytů v Praze 1.

Byl říjen roku 2009, když detektivové z protikorupční policie začali prověřovat úředníky z tamější radnice, kteří podle nich brali úplatky za to, že prodávali lukrativní byty v centru metropole za polovinu jejich skutečné tržní hodnoty.

„Z této trestné činnosti měl mimo jiné profitovat i podezřelý Roman Janoušek,“ napsali k tomu lovci mafiánů do spisu ke kauze kolem Nagyové a Grygárka s tím, že „poplatek“ do kapsy úředníků byl stanoven na 20 procent tržní hodnoty bytu. Policisté měli poznatky o tom, že několik bytů se už tímto způsobem prodalo a že jedním z kupců byl právě i Janoušek, důkazy ale měli teprve získat on-line sledováním prodeje dalších bytů.

Případ stopla

A právě tehdy měla přijít na scénu Hercegová. Jako šéfka městského státního zastupitelství totiž dostala na stůl k posouzení analýzu případu i kompletní spis. Místo zelené dalšímu šetření a zadokumentování celého případu ale žalobkyně podle policistů z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) vystavila jejich kolegům z protikorupční policie stopku.

Roman Janoušek

Roman Janoušek

FOTO: Petr Horník, Právo

„Ze strany podezřelé bylo konstatováno, že dosud nejsou důvody pro zahájení úkonů trestního řízení a aby prověřování informace nadále pokračovalo ještě před zahájením úkonů,“ konstatuje policie.

Podle policie pak krátce nato korupční systém prodeje bytů na Praze 1 úplně ustal a nebylo tak dál co vyšetřovat. Případ pak byl bez výsledku ukončen.

Právě tzv. zahájení úkonů, které podléhá souhlasu státního zástupce, by přitom detektivům uvolnilo v jejich práci ruce. Policie proto Hercegovou podezírá ze zneužití pravomocí úřední osoby.

Tajné schůzky

Policie zároveň naznačuje, že o celé věci minimálně věděl i Grygárek, který je už za krytí Janouška obviněn kvůli jinému případu. Vychází přitom ze zachycené e-mailové komunikace Hercegové s Grygárkem, která se bytů v Praze 1 týká.

„Podezřelá Jana Hercegová informuje podezřelého Libora Grygárka, že příslušníci policie u ní byli a že je s těmi byty vyhodila, další měli probrat osobně,“ napsali detektivové do spisu už v roce 2012. Dodnes ale pražská městská žalobkyně z ničeho obviněna nebyla.

Libor Grygárek

Libor Grygárek

FOTO: Petr Horník, Právo

Sama Hercegová se původně k podezřením odmítla vyjádřit. „Neznám rozsah prověřování, které vede ÚOOZ, a navíc jsem vázána povinností mlčenlivosti,“ vzkázala v této souvislosti přes svou mluvčí Štěpánku Zenklovou.

V sobotu po poledni mluvčí dodala: „Městská státní zástupkyně je v současné době na dovolené, nicméně důrazně odmítá, že by kdykoli kryla trestnou činnost kohokoliv. Navíc osoby pana Janouška a Hrdličky vůbec nezná, nikdy s nimi nebyla v žádném kontaktu. Nikdy také neposkytla informace z trestního řízení žádné neoprávněné osobě. Ke spisovému materiálu, který vede ÚOOZ, se nemůže konkrétněji vyjádřit, neboť s ním nebyla nikdy seznámena.” Hercegová také předpokládá, že se „předáním informací a materiálu ze spisu, který vede ÚOOZ, redaktorovi deníku Právo bude zabývat Generální inspekce bezpečnostních sborů”.

Rozsah prověřování ÚOOZ je přitom skutečně široký a zahrnuje i informace o tom, že Hercegová byla s Grygárkem dlouhodobě ve velmi úzkém kontaktu. Detektivové si např. poznamenali, že ke vzájemné komunikaci používají speciální telefonní číslo a pravidelně se scházejí na konspirativních schůzkách.

Policie např. monitorovala jejich setkání v listopadu 2012, ze kterého si Grygárek odnášel složku materiálů. A právě předávání různých informací a dokumentů mělo probíhat i na dalších schůzkách, které detektivové zachytili.

Grygárek nicméně jakékoli nezákonné výměny informací s Hercegovou, která v hierarchii státního zastupitelství stála, resp. stále stojí, o stupeň níže, striktně odmítl.

Vyžádala si spis a skupina se umlčela

„Pokud bylo vrchní státní zastupitelství informováno z jakéhokoli krajského zastupitelství nebo toho městského v Praze, dělo se tak vždy v rámci výkonu dohledu a všechny tyto informace jsou založeny v příslušných spisech, tudíž jsou vždy i zpětně dohledatelné,“ řekl Právu někdejší náměstek pražského vrchního žalobce.

Kauzu prodeje bytů na Praze 1 přitom označil za účelovou fabulaci. „Není mi o tom nic známo,“ konstatoval Grygárek.

S napíchnutým telefonem později skončila s Grygárkem i Hercegová a protimafiánský útvar díky tomu získal dokonalý přehled o jejích aktivitách. Kromě kauzy s byty na Praze 1 tak zmiňují i další podezřelý případ, který měl po zásahu Hercegové skončit u ledu a jejž vyšetřoval přímo ÚOOZ.

Odehrát se měl v roce 2012 a týkal se úředníků z radnice na Praze 4, kteří měli brát úplatky v souvislosti s pronájmy nebytových prostor nebo s vydáváním kolaudačních rozhodnutí. I tady figuroval Janoušek a také další kontroverzní podnikatel a šedá eminence pražské politiky Tomáš Hrdlička.

Hercegová si podle dokumentu policie v prosinci roku 2012 k tomuto případu vyžádala kompletní spis a bezprostředně poté podle policistů z ÚOOZ činnost celé skupiny zcela utichla. A úředníci najednou začali mimo jiné vydávat rozhodnutí, která předtím více než rok údajně blokovali kvůli vynucování si úplatku.