Podle soudu byla Dagmar Chválová odkázána na pomoc druhých a obžalovaní jsou vinni, že ji nejméně po dobu třech týdnů úmyslně týrali. V lékařské zprávě se uvádí, že žena nedostávala jíst a pít, nepodávali jí léky, chyběla jí hygiena. Po celém těle měla parazity a opruzeniny, na zádech také proleženiny. Tyto faktory prý přispěly k její smrti.

Fehirpatakyová bydlela s Chválou v Kladně v bytě zemřelé asi rok. Původně se dohodli, že se bude o matku a o byt starat výměnou za možnost ubytování. Odsouzená tyto povinnosti dodržovala do srpna roku 2010, kdy poskytování péče odmítla s tím, že od Chválovy matky chytila vši. Pětasedmdesátiletá žena navíc prý její pomoc odmítala a házela po ní jídlo i léky. V bytě ale zůstala, protože neměla kam jinam jít. O matku se od té doby více méně nikdo nestaral.

„Od srpna nechodila, byla na matraci, padala z postele,“ vypověděla Fehirpatakyová v jednom z předchozích jednání. Prý bylo vidět, že trpí. Snažila se na vše upozornit Chválu a přimět ho, aby se o svou matku více staral, aby ji například vykoupal. Lékařskou pomoc ale nepřivolala. „Chodila za Chválou a stěžovala si. Se mnou od srpna nekomunikovala,“ uvedla také Fehirpatakyová o oběti.

Poškozená bolest vnímala, tvrdí státní zástupce

„Obžalovaní nečinně přihlíželi, jak trpí. Měli při nejmenším zavolat odbornou lékařskou pomoc“ uvedl ve své závěrečné řeči státní zástupce. Poškozená prý musela vnímat bolest a duševní strádání v posledních dnech svého života. „Její stav byl neudržitelný bez odborné pomoci,“ řekl zástupce.

Jako trest navrhl odnětí svobody na pět až dvanáct let, v případě Fehirpatakyové na dolní hranici trestu. Skutek označil za „zvlášť závažný zločin týrání osoby“.

Chválův právní zástupce Ivo Palkoska nesouhlasil s právní klasifikací, podle kterého jeho klient spáchal čin zvlášť surovým a trýznivým způsobem. „Osobně se domnívám, že to není dostatečně prokázáno. Pokud osoba trpí Alzheimerovou chorobou, její vnímání je posunuté,“ uvedl advokát. Argumentoval také znaleckým posudkem, který uvádí, že tak extrémní případ zavšivení není nikde popsán. Podle Palkosky tedy není možné vědět, jak to poškozená vnímala. „Žádným způsobem nebylo prokázáno, že by poškozená žila déle, kdyby byla umístěna do lékařského střediska,“ uvedl také Palkoska.

U soudu v pondělí vypovídala také svědkyně Jiřina Skorchovská, známá Fehirpatakyové, kterou chodila do kladenského bytu navštěvovat. Podle ní vypadala Chválova matka v pořádku a čistě a odsouzená jí prý dávala jídlo. Skorchovská svědčila u soudu už v minulosti, její výpovědi se ale v některých bodech lišily. Soud ji proto nepovažoval za důvěryhodnou svědkyni. „S hodnověrností svědkyně jsme měli problém už při minulé výpovědi,“ uvedla soudkyně Alexandra Chrdleová.

Případ se v minulosti dostal ke Krajskému soudu, který jej ale v roce 2012 vrátil k novému projednání ke Krajskému soudu. V předchozích jednáních už byla vyslechnuta řada svědků i znalců.