Muž za 100 tisíc korun vypracoval padělané vysvědčení o státní závěrečné zkoušce a falešný vysokoškolský diplom, který měla objednavatelka získat za absolvování jedné z pražských vysokých škol.

Žena tam ale ve skutečnosti nikdy nestudovala a neabsolvovala ani žádnou jinou univerzitu, falešný diplom se přesto neostýchala předložit svému zaměstnavateli jako doklad o nejvyšším dosaženém vzdělání.

Muž ve svém dovolání tvrdil, že soudy nekriticky uvěřily jeho společnici, jejíž trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno. Nelíbilo se mu, že soudy jeho partnerce uvěřily a jemu nikoli, napadal i to, že soudy nevyslechly všechny svědky, které navrhoval.

„Popírá spáchání trestné činnosti, pro niž byl uznán vinným, napadá hodnocení jednotlivých důkazů a předkládá vlastní verzi skutkového děje, podle níž se stíhaného skutku nedopustil. Těmito argumenty brojí proti zjištěnému a soudem prvního stupně konstatovanému skutkovému stavu,“ zrekapituloval padělatelovy stesky senát NS v čele s Františkem Hrabcem. Soudci podle něj nenašli žádný důvod k zásahu, a proto dovolání odmítli.

Jaký trest si u obecných soudů vyslechla objednavatelka, verdikt NS neuvádí.