Asi šest měsíců se v Kácově na Kutnohorsku stáčelo pivo do sudů Plzeňského Prazdroje a Pivovarů Staropramen. Distributoři odebírali nejen samotný mok, ale i padělaná víčka, která následně na sudech vyměnili. A hubertus už nebyl hubertus.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Okresní soud v Kutné Hoře v kauze loni v květnu vydal šest trestních příkazů. Za trestný čin porušení práv k ochranné známce uložil skupině stíhaných, která se skládala z distributorů, ale i zástupců pivovaru, a to včetně sládka, především peněžité tresty v řádech desítek tisíc korun a také dvě podmínky.

Většina obžalovaných tresty mlčky přijala a nijak se proti nim nebránila. Jen dva zástupci distributorské společnosti S. M. V. si podali tzv. odpor, protože obvinění odmítali. Soud jim však při hlavním líčení uložil peněžité tresty a verdikt potvrdily odvolací i Nejvyšší soud.

„Sudy označené padělky víček piva Gambrinus prodávali do restauračních zařízení a konečným spotřebitelům,“ konstatoval soud.

Pivovar se distancuje

Právo oslovilo šéfa kácovského pivovaru Davida Hořejšího, aby se k případu nějak vyjádřil. Hořejší aféru komentovat moc nechtěl.

„Jako pivovar jsme se ničeho nedopustili, my jsme jako pivovar nebyli nijak postižení, ani jsme do toho nebyli jako pivovar vzatí. Já tam byl pouze jako svědek. Takže my opravdu s tím nechceme v žádném případě mít nic společného,“ uvedl.

Když nakoupíte kácovské pivo za dva tisíce a přehodíte víčko, prodáte ho jako plzeň za 3,5 tisíceJan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů

Po připomenutí, že mezi odsouzenými byli sládek a obchodní ředitel jeho pivovaru, řekl: „Oni přijali alternativní trest, protože měli asi pocit nějakého provinění. Ale nevím, jak to bylo. Skutečně já v tom nechci nijak pátrat.“ Pravomocně uzavřená kauza je podle něho „snůškou polopravd a nepravd“.

Odborníci, na které se Právo obrátilo, o kauze neměli ponětí. Prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň byl případem překvapen. Zmíněný pivovar zná podle svých slov velmi dobře.

Samotný způsob provedení podvodu s pivem jej však z míry nevyvedl. Podobné případy se podle něho v minulosti stávaly, většinou však prý bylo „převíčkovávání“ sudů doménou ziskuchtivých distributorů.

„Dělávalo se to tak, že přijeli do pivovaru, přivezli sudy a řekli: ‚Do toho nám stočte vaše pivo‘. Oni stočili jejich pivo do jakýchkoli sudů, to bylo tehdy skoro jedno. Pak se to převíčkovalo a rázem z toho bylo plzeňské, kozel, jakékoli, které bylo ekonomicky výhodnější,“ uvedl Šuráň.

„Když nakoupíte kácovské pivo za dva tisíce korun, přehodíte víčko a prodáte ho jako plzeň za 3,5 tisíce, tak máte patnáct stovek doma,“ dodal.

Místo dvanáctky točí desítku

Podvody s pivem přitom podle něho byly doménou především v 90. letech a kauzy typu Kácov jsou tak nyní výjimkou. „Já bych řekl, že situace dnes proti tomu, co bylo třeba v roce 95 či 96, je prakticky o sto procent lepší. Jak v hospodách, tak v pivovarech. Trh se vyčistil,“ míní Šuráň.

O kauze Kácov podle svých slov nevěděl ani výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Vladimír Balach. „Já jsem v pivovarnictví pracoval přes 22 let. Samozřejmě tyto snahy vždycky některý z podnikatelů má. Ale pivovary si vedou řádná salda, řádnou evidenci, takže se na to většinou může přijít,“ řekl Právu.

„V každém prostředí se někteří z lidí snaží podvádět. Viděli jsme to na lihu,“ dodal.

Dalším tradičním způsobem, jak oklamat pivaře, je podle Šuráně nalévání desítky místo objednané dvanáctky. „Po nějakém druhém třetím pivu už to zákazník nemá šanci poznat. Tohle se v hospodách ještě občas dělá,“ říká Šuráň.

Prohřešky, na které při svých kontrolách naráží Státní zemědělská a potravinářská inspekce, spočívají zase především v tom, že pivo neobsahuje to, co má. Neodpovídá tak například obsah alkoholu nebo podíl extraktu původní mladiny, od nějž se odvíjí stupňovitost piva.