„Máme intenzivní pocit, že přesně toto u nás momentálně chybí. Pomyslné vahadlo se naklonilo trvale a značně na stranu represivních složek, což je problém sám o sobě. Možná ale ještě horší je, že se tak děje za obdivu nemalé části veřejnosti, médií, a jak už to v takových případech bývá, i řady politiků,“ uvádí se v prohlášení zakládajících členů.

Kromě Sokola tvoří sedmičku zakladatelů advokáti Tomáš Gřivna, Lukáš Trojan, Marek Nespala, Filip Seifert, Petr Toman a Václav Vlk. Většina zakládajících členů zastupuje aktéry tzv. kauzy Nagyová, v níž zástupci české politiky, zpravodajských služeb a justice čelí obvinění z řady trestných činů a která se podepsala i na pádu vlády Petra Nečase (ODS).

Sami právníci zdůrazňují, že jim v žádném případě nejde o lobbing v konkrétních kauzách, které zastupují. V materiálech, které právníci předali novinářům, jsou i takové kauzy zmíněny.

Kritizují některé kauzy

Represivní orgány podle zakladatelů unie postupovaly nezákonně například v kauze stíhání tzv. trafik pro poslance ODS Petra Tluchoře, Marka Šnajdra a Ivana Fuksu. Všichni byli podle názoru soudů od začátku kryti imunitou. Uvádějí však i případ bývalého ředitele Vězeňské služby Luďka Kuly, ten byl podle Nejvyššího soudu nezákonně stíhán za nákup objektu ve Vidnavě, nebo nezákonné stíhání bývalého policejního prezidenta Petra Lessyho.

Všechny tyto kauzy jsou podle zakladatelů dokladem sílící trestní represe, která stíhané trvale poznamená, ačkoli jsou nakonec svých obvinění třeba zproštěni. „Jestliže v oblasti trestního práva současně sílí u orgánů činných v trestním řízení netolerance k chybám druhých a shovívavost k chybám vlastním, je třeba se ozvat,“ uvedl v pondělí prezident unie Sokol.

Přestože hlavní kritika míří do řad státních zástupců, vrchní státní zástupkyni v Praze Lenku Bradáčovou nechává v klidu. „Jde o spolek, tedy soukromý subjekt. A my vznik a kroky soukromých subjektů nikdy nekomentujeme,“ řekla Právu Bradáčová.