Muži, jak vyplynulo u soudu, chladnokrevně připravili vraždu, maskovanou jako nešťastná náhoda a pojistný podvod, který jim měl vynést více než 21 miliónů korun. Myšlenkou pojistit Doležala na velmi vysoké částky tak, že v případě fingované nehody připadnou peníze strůjci vražedného podvodu, se starší z bratrů zabýval podle soudu minimálně od počátku roku 2000.

V průběhu října a listopadu téhož roku uzavřel Doležal za asistence Škrkoně u různých pojišťoven pět smluv o životním pojištění. Starší z dvojice bratrů tehdy důvěřivému Doležalovi slíbil práci. Měl pro něj jezdit nákladním autem do Ruska pro počítačové komponenty. Zároveň se Škrkoňovi podařilo známého přesvědčit, že musí být dobře pojištěn. Doležalovi, který byl v té době ve velké finanční tísni, také přislíbil, že za něj bude pojistné ve výši desítek tisíc korun ročně i platit. Ale s podmínkou, že u všech pojistek bude Škrkoň uveden jako osoba, která má v případě úrazu nebo úmrtí Doležala obdržet pojistné plnění.

Ďábelský plán

Těsně před tragédií bratři podle rozsudku společně namontovali do zadního prostoru skříňové avie kovové lůžko a špatně těsnící plynové topení. Zároveň upravili výfukové potrubí tak, aby splodiny proudily z výfuku do ložného prostoru.

V noci 8. ledna 2002 pak mladší z dvojice sourozenců se dvěma známými nastoupil do avie a odjel do Ostravy koupit zvedák na automobily, který si údajně vyhlédl v jednom z autobazarů. Na Doležala zbylo místo v zadní části vozidla, kde si mladý muž zatopil a usnul. Po několika hodinách jízdy ho Pavel Škrkoň, který avii řidil, objevil udušeného, když zastavil na čerpací stanici na Novojičínsku.

O úmrtí nejprve telefonicky informoval svého bratra, pak zavolal záchrannou službu. Pouhé dva dny po tragédii pak pověřil Radek Škrkoň advokátku, aby začala s pojišťovnami jednat o vyplácení pojistného. S ohledem na to, že bylo později zahájeno trestní stíhání, ale dosud k pojistnému plnění nedošlo.

Bratři od počátku vinu popírali s tím, že šlo o nešťastnou náhodu. "Cítím se nevinen," tvrdil stejně jako u KS i u vrchního soudu Pavel Škrkoň. "Soudce si předem stanovil svou vlastní hypotézu případu a tomu vše účelově přizpůsoboval. Proces v Ostravě, to bylo jen hledání, jak nás odsoudit," vypověděl zase jeho bratr Radek.

Podají dovolání k Nejvyššímu soudu

"Doležal uzavíral pojistky v době, kdy se rozváděl. Chtěl se pojistit, ztratit se někde v zemích bývalého Sovětského svazu, pak se nechat prohlásit za mrtvého a mým prostřednictvím pobrat výplatu pojistného. Smyslem jeho počínání prostě bylo, že se zbaví exmanželky a pak si přijde na pěkné peníze. Byl bych blázen, kdybych udělal, co tvrdí žalobce. Vždyť to nemá žádnou logiku," snažil se přesvědčit VS starší z bratrů.

Ten však jako předtím KS jeho argumenty neakcepoval. "Je to gradace obhajoby, s níž se už v drtivé většině vypořádal krajský soud, který provedl všechny možné důkazy a dovodil z nich i odpovídající závěry," řekl mj. ve zdůvodnění rozsudku předseda senátu olomouckého VS Vladimír Rutar.

"Nic špatného jsem neudělal. Podáme dovolání k Nejvyššímu soudu ČR," uvedl bezprostředně po verdiktu Radek Škrkoň. "Tuto možnost i my důkladně zvážíme. Rozsudek podle našeho názoru nemá oporu v důkazní situaci," řekl Právu i obhájce Pavla Škrkoňe Jiří Čapla. "Martin byl strašný dobrák a právě proto naletěl takovým dacanům. S verdiktem vrchního soudu nejsem spokojená. Měli dostat minimálně doživotí. Spíše by si ale zasloužili to samé, co udělali Martinovi. Zkrátka, smrt za smrt," řekla Právu matka zavražděného Květoslava Smolíková (56).

Zpřísnit tresty ale VS vrahům nemohl, protože státní zástupce se proti rozsudku KS neodvolal. "Nejde o trest nepřiměřeně mírný," vysvětlil státní zástupce Ivan Elišer.