Domnělý léčitel údajně připravil patnáct obětí zhruba o 2,3 miliónu korun.

V jednom případě vyžadoval za své léčitelské služby také sex. Jáno využil psychické závislosti poškozené a jako sankce za nezaplacení peněz za léčitelské služby ji donutil k sexu, z toho v jednom případě za účasti dalších tří mužů.

Jánův obhájce Hynek Navrátil v odvolání uvedl, že poškozená žena je průměrného až lehce nadprůměrného intelektu a pohlavního styku se účastnila dobrovolně. „Sama vyhledávala a určovala místa, kde ke styku dojde. Sama objednala hotel, přičemž věděla, za jakým účelem se setkají. Navíc byla velmi iniciativní, a to i v případě skupinového sexu,” řekl Navrátil.

Odsouzený: S ženami jsem neobchodoval

Vrchní soud ve čtvrtek do rozsudku nově zahrnul i obchodování s lidmi, u kterého je nejnižší sazba osm let. Sám Jáno k tomu soudu sdělil, že s ženami nikdy neobchodoval a že právní kvalifikace, kterou navrhl Nejvyšší soud, není na místě.

„Kdybych s ní chtěl obchodovat, tak s ní nepůjdu na veřejné místo, kde jsou kamery. Prostě si chtěla užít, svobodně přišla a svobodně i odešla. Závěrem bych chtěl říct, že těch žen, které se do mě zamilovávaly a měly se mnou sex, bylo tolik, že jsem si je mohl z telefonu vybírat. Proč si tedy žádná jiná nestěžovala, že jsem jí znásilnil?” ptal se Jáno.

Původně měl jít do vězení na 14 let

Městský soud v Praze ho nejprve poslal na 14 let do vězení za podvody, znásilnění a obchod s lidmi. Vrchní soud loni překvalifikoval znásilnění na sexuální nátlak a verdikt zmírnil na osm let a devět měsíců.

Pražští soudci ovšem podle Nejvyššího soudu opomenuli vážnou poruchu duševního zdraví u ženy, která měla s léčitelem sex.

„Prožité trauma pro ni znamenalo naprostý převrat v jejím dosavadním nahlížení na svět, přístupu ke svému okolí, k neznámým lidem a pocitu bezpečí z okolního světa, který do té doby měla,” píše se v usnesení Nejvyššího soudu s odkazem na znalecký posudek.

Ženy sháněl přes inzerát

Jáno působil od roku 2007 především na západě Čech a v Praze. Ženy lovil přes sociální síť, případně je hledal přes inzeráty. Obětem psal, že z očí na fotografiích vycítil problémy, které umí řešit. Některé ženy skutečně trpěly dlouhodobou nemocí, jiné ale byly zdravé a Jáno jim potřebu léčby vnutil s tím, že se jim může přitížit.

Za slibovanou pomoc žádal podle žalobce v jednotlivých případech odměnu. Někdy tvrdil, že peníze jsou určené na charitu, jindy sliboval jejich vrácení, což ale neudělal, případně předal jen zlomek částky.

Podle soudních znalců má Jáno velkou schopnost ovlivňovat ostatní. K podvodům se přiznal, obvinění ze znásilnění však odmítá.

Státní zastupitelství uplatnilo v dovolání také další námitky. Podle žalobců například Jáno zneužil ženiny bezbrannosti. Nejvyšší soud ale upozornil na to, že oběti bylo 29 let, netrpěla žádnou duševní poruchou a má mírně nadprůměrné IQ. Nelze na ni tedy pohlížet jako na zcela bezbrannou ženu, ačkoliv se nechala léčitelem zmanipulovat.