Žena se obrátila na policii na začátku srpna loňského roku. „Po víkendech u otce jí dcera jazykem olizovala ruku, strkala jí jazyk do pusy a řekla, že jí toto dělá tatínek. Strkala prstíky do přirození, pak měla říkat, že tatínek jí dával Bertíka tam dolů a přitom ukazovala na svoje přirození a říkala, že to bolí, pak měla říct - tatínek velkej klacek,“ zapsali si policisté do protokolu, s čím se jim matka svěřila.

Následovaly čtyři měsíce vyšetřování, po kterých vyšlo najevo, že si žena vše vymyslela.

V dovolání pak žena tvrdila, že svého tehdejšího manžela před policisty neuvedla jako jasného pachatele, prý měla jen podezření. Nelíbilo se jí také, že při výslechu dcery byla přítomná znalkyně.

„Má zásadní pochybnosti o věrohodnosti a nepodjatosti přibrané znalkyně a zpochybňuje její závěry,“ doplnil do dovolání ženin advokát.

Nejvyšší státní zástupce k dovolání poznamenal, že v tomto případě nelze mluvit o tom, že by žena jen nadhodila své podezření. Naopak uvedla jasné okolnosti naplňující znaky trestného činu a směřovala je jednoznačně vůči svému manželovi.

„Musela si být vědoma skutečnosti, že se její manžel nedopustil jednání, které uváděla do protokolu o trestním oznámení. Byla si vědoma nepravdivosti obvinění a chtěla manžela lživě obvinit,“ měli jasno soudci NS v čele s Jiřím Pácalem.