Osmdesátiletý důchodce přecházel silnici v blízkosti přechodu pro chodce, když do něj muž najel. „Nevěnoval se plně řízení vozidla a nesledoval provoz na pozemní komunikaci a zcela přehlédl chodce, do tohoto přímo narazil a odhodil jej do protisměrné části vozovky, tímto mu způsobil smrtelná zranění, kterým na místě podlehl, načež byl přejet dalším autem,“ stojí v rozsudku.

Muž v dovolání tvrdil, že v dané situaci neměl důvod se domnívat, že by senior chtěl přecházet přes silnici. „Řidič není povinen reagovat na veškeré osoby nacházející se v blízkosti komunikace či v kterékoliv její části tím, že významně sníží rychlost pod povolený limit či vozidlo zastaví, není-li zřejmé a očekávatelné, že by mohlo dojít ke střetu takové osoby s vozidlem,“ tvrdil.

„Po takovém nárazu už to nemělo cenu”

Takovou argumentaci ale zcela rozcupoval státní zástupce z Nejvyššího státního zastupitelství. „Obviněný se plně nevěnoval řízení vozidla a nesledoval provoz na pozemní komunikaci, po které jel. To je pak přímo typickým jednáním, které směřuje k ohrožení života a zdraví. Poškozený přitom nepostupoval nijak nepředvídatelně či neočekávaně a ze strany dovolatele nebylo zapotřebí žádných rychlých či náročných reakcí. Postačil by pouze základní respekt k chodci zřetelně se pohybujícímu ve vozovce,“ upozornil žalobce.

Senát NS v čele s Eduardem Teschlerem konstatoval, že námitky muže, ať už co se týče nehody, nebo následného ujetí, kdy obviněný tvrdil, že po takovém nárazu stejně už nemělo cenu seniorovi pomáhat, nemohou obstát. Proto dovolání jako zjevně neopodstatněné odmítl.