Její syn, v minulosti pravomocně odsouzený za podvod dostal nepodmíněný trest ve stejné výši. Oba byli odsouzeni v nepřítomnosti, protože se k soudu nedostavili.

Další odsouzený, Jaromír Veselý, se proti trestu čtrnácti měsíců odnětí svobody s podmíněným odkladem na tři roky na místě odvolal, stejně jako Martin Pavlů, kterému soudkyně uložila pětiměsíční trest s podmíněným odkladem na patnáct měsíců. Josef Slavík dostal deset měsíců s podmínkou na osmnáct měsíců a po poradě s právníkem si ponechal lhůtu na rozmyšlenou. Rozsudek z důvodu odvolání není pravomocný.

Veselý se podle žaloby jako jednatel tišnovské firmy Darila v roce 2000 zapojil do plánu výroby likéru. K tomu účelu angažoval dva podnikatele z Mikulovska a v pronajatých prostorách v obci Pasohlávky začali stáčet do lahví a etiketovat likér. Základem bylinného likéru byl macerát, vyráběný přímo Hoffmanem.

Láhve s označením Johann Becher Bitter byly svým provedením a nálepkami snadno zaměnitelné s originální becherovkou, na kterou má firma Jan Becher-Karlovarská becherovka u Úřadu průmyslového vlastnictví ČR zaregistrovaná vlastnická práva. Výrobcům se podařilo 42 lahví rozdat na propagační účely a dalších 368 litrů prodali za 59 tisíc korun.

V lednu roku 2001 do výrobny vnikla policie a při razii zabavila celkem 18 660 litrovek s destilátem, 25 089 prázdných lahví a desetitisíce připravených etiket.

Znalci: darovací smlouva je padělkem

Následně bylo pět iniciátorů výroby stíháno pro podezření ze spáchání trestného činu porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému symbolu. Trojice podnikatelů, kteří se zapojili do výroby, se hájí tím, že byli uvedeni v omyl.

Hoffmanovi jim ukázali doklady, podle nichž jsou majiteli práv k výrobě likéru s tradicí do roku 1806. Soudkyně ale při jednání citovala posudek expertů z Historického ústavu Karlovy univerzity. Znalci hodnotili dokument, použitý k uplatnění nároku na práva k likéru. Přestože byla darovací smlouva údajně sepsána 1. března 1939 na otce Jiřiny Hoffmanové, použité kolkové známky pochází z emise, vydané po 3. květnu 1947.

Také podpisy na dokumentu podle znalců nejspíše nejsou pravé. S různým stupněm pravděpodobnosti je označili za falzifikáty. Rozhodně ale podle nich listina vznikla až po 3. květnu 1947 a nikoliv v roce 1939. Zmocněnec společnosti Jan Becher - Karlovarská Becherovka Petr Topinka před soudem uvedl, že firmě činností obžalovaných vznikla škoda 41 770 korun z důvodu zkrácení odbytu.

Podstatně vyšší újmu ale výrobci způsobila nutnost obhajovat své postavení na trhu a tak si výrobce likéru nárokoval odškodnění v celkové výši 4 287 292 korun. Wolfová uvedla, že se mají náhrady škody domáhat v občansko-právním sporu. "Vzhledem k odvolání to zatím není možné. Ale ta škoda vznikla a my ji budeme nárokovat," řekl Právu Topinka.