"Soud při rozhodování vycházel ze zákona, který označil komunistický režim za zločinný, ale nelze tento závěr vztahovat na každého jedince. Studenti měli právo vyjádřit žalobci nedůvěru, ale listinu doplnili o osobní charakteristiku, čímž ho poškodili. Je třeba si uvědomit, že ne každý byl nositelem zla a demagogem," uvedl při zdůvodnění verdiktu soudce Dušan Schinzel.

Pro české soudnictví je tento případ noční můrou, protože už 14 let nejsou soudy schopné vynést pravomocný rozsudek. Městský soud v Brně se případem zabýval poté, co loni Nejvyšší soud v Brně zrušil rozsudky Krajského i Městského soudu v Brně a nařídil doplnit dokazování zejména o to, kdo byl původcem listiny.

Omlouvat se nehodlají

Vše se začalo odehrávat v lednu 1990, kdy studenti architektury na shromáždění sepsali listinu, v níž vyslovili nedůvěru Snášelovi. Za fórum studentů ji podepsali dnes již architekti Zdeněk Hirnšál, Jiří Slezák a Martin Laštovička. Označili v ní Snášela za kariéristu a demagoga poplatného režimu, který své postavení zneužíval proti studentům a dalším pracovníků fakulty.

"Jsem rád, že soud rozhodl podle práva a dal nám za pravdu. Víc nemám, co k tomu dodat," uvedl po rozsudku bývalý pedagog, který se dnes živí v soukromé sféře.

"Rozhodně to nekončí, protože není normální, abychom se omlouvali člověku, který prosazoval komunistické myšlenky na fakultě. Já sám za sebe mohu prohlásit, že se mu neomluvím. Každopádně se odvoláme ke Krajskému soudu, protože tento soud nerespektoval úkoly, které mu uložil Nejvyšší soud," řekl po verdiktu Hirnšál.