„Úspora na naší firmě představovala něco přes dvě stě miliónů korun. S DPH možná 270 miliónů. Proti tomu stojí náklady na změny systému nového dodavatele ve výši nejméně 1,5 miliardy korun, spíš ale víc,“ uvedl Procházka.

Také jednoznačně prohlásil, že Šiška spolu s tehdejším šéfem ministerského odboru informatiky Milanem Hojerem dal jeho firmě na vědomí, že nebude dál pracovat pro ministerstvo, pokud nestáhne svou stížnost u antimonopolního úřadu (ÚOHS).

Právě kvůli tomu jsou Šiška s Hojerem obviněni z podplácení a zneužití pravomoci úřední osoby. Měli se toho dopustit, když při zadávání zakázky společnosti OKsystem údajně nabídli uměle nadhodnocenou zakázku za 100 miliónů korun výměnou za to, že OKsystem stáhne stížnost na postup ministerstva u ÚOHS v jiné veřejné soutěži.

 ČTĚTE TAKÉ
O ničem jsem nerozhodoval, brání se exšéf informatiků ministerstva v korupční kauze

„Bylo nám řečeno, že všechny věci mohou pokračovat, když stáhneme svou žalobu na ÚOHS,“ prohlásil Procházka.

Na státní zakázce byla firma závislá

Stížnost proti údajně zmanipulované soutěži na služby, které do té doby poskytovala firma OKsystem, prý podnikatelé nepodali příliš rádi. „Byli bychom raději, kdyby úřad věc projednal na základě podání někoho jiného. Přece jen bylo ministerstvo dlouhou dobu naším partnerem,“ přiznal Procházka.

Podnět antimonopolnímu úřadu firma podala poté, co ÚOHS neprozkoumal obdobné podněty ze strany KDU-ČSL a Nadačního fondu proti korupci, respektive jeho aktivisty, podnikatele Radima Jančury. Úřad totiž zpochybnil legitimitu těchto podání z hlediska oprávněnosti nadačního fondu či politické strany takový podnět podat.

Procházkova firma OKsystem byla na dodávkách pro ministerstvo práce a sociálních věcí závislá. Ze zhruba 400 miliónů korun ročního obratu klesl její hospodářský výsledek v letech 2011 a 2012 meziročně na necelých 200 miliónů korun.

Šiška s Hojerem u soudu tvrdí, že chtěli naopak ušetřit státní peníze.