„Úkony trestního řízení byly zahájeny minulý týden. Následovat bude podání vysvětlení podezřelé,“ řekl Právu Jan Petrásek z Městského státního zastupitelství v Brně. Po výslechu poslankyně by mělo být jasné, zda bude kauza odložena, nebo do Sněmovny poputuje žádost o vydání Semelové k trestnímu stíhání.

„Musím si akorát říci, kam jsme to došli, když se tady má stíhat za názory,“ reagovala na informaci o zahájení trestního řízení pro Právo Semelová. Případné obvinění by podle ní bylo „založené na vodě“. Předvolání na policii zatím podle svých slov neobdržela. Nechtěla také předjímat svůj postup v případě, že by státní zastupitelství požádalo o zbavení imunity.

Policie se případem podle Petráska zabývá pro podezření na trestné činy založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka, projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka a popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia.

„Věc je skutkově jasná. Není co dokazovat, zda se stalo to, co se stalo. Problematičtěji se ovšem jeví rozhodnutí o tom, zda to naplnilo skutkovou podstatu některého z těch tří trestných činů,“ poznamenal Petrásek. Podle svých slov zatím nerozhodl, zda kvůli posouzení výroků přibere i znalce.

Horáková a invaze

Semelová v pořadu Hyde Park ČT24, který se vysílal 13. února, pronesla několik kontroverzních výroků. Největší kritiku vyvolala slova, která se týkala vykonstruovaného procesu, v rámci něhož byla v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti politička Milada Horáková.

„Bylo to v té době, já to považuji samozřejmě za nešťastné, nicméně Milada Horáková se také přiznala ke všemu, ke své činnosti,“ uvedla v televizi Semelová.
Na upozornění moderátora, že je známé, že byla Horáková k přiznání donucena, odpověděla: „Tak o tom dost pochybuju, že to byla vynucená přiznání, ale v každém případě je to záležitost, která je smutná.“

Semelová vedle toho označila invazi sovětských vojsk do Československa z roku 1968 za „internacionální pomoc“ a někdejšího vysokého funkcionáře Komunistické strany Československa (KSČ) Vasila Biľaka, signatáře „zvacího dopisu“, kterým byl zmíněný vpád vojsk formálně odůvodňován, za významného politika Československa a pozitivní postavu.

Rovněž vyjádřila přesvědčení, že jsou údaje o počtech politických vězňů za komunistického režimu „značně nadsazené“.