Velitele za to justice potrestala pokutou a musel od policie odejít bez nároku na výsluhu. Expolicista se ale nevzdal a podal dovolání k Nejvyššímu soudu (NS). Ten však jeho argumenty jako zjevně neopodstatněné odmítl.

Podle verdiktu soudu nechtěl velitel prošetřovat například případ muže, kterému měl někdo nastříkat do vrat montážní pěnu a ještě je navrch posprejoval. Jít po stopách vandalů se mu podle žalobce nechtělo ani v případu pomalované informační tabule v jedné z okolních obcí. Místo toho měl přesvědčit oznamovatele, aby si tabuli umyli a nic nehlásili.

Údajně rezignoval na plnění povinností

Stejně neochotně postupoval v případu krádeže pěti tisíc korun. V posledním případě přesvědčil muže, který našel zastřelenou srnu, aby nepodával trestní oznámení pro pytláctví.

Motivem veškerého jednání mělo být to, že by se v takových případech jen těžko hledal pachatel a zbytečně by se tím kazily statistiky jeho oddělení. S takovým postupem se ale nesmířili ani samotní řadoví policisté.

Diblík se hájil tím, že z takového jednání by tak jako tak neměl žádný prospěch, a tvrdil, že pokud by vše byla pravda, měl být případ řešen v rámci policie kárným potrestáním, nikoli v soudní síni obviněním z trestného činu.

Podle senátu NS v čele s Petrem Hrachovcem ale jednání velitele nelze zlehčovat. „Obviněný si nejenže zjednodušil práci, ale vyloženě rezignoval na plnění svých povinností. Je zřejmé, že z jeho strany nešlo jen o ojedinělé jednání, které by bylo možné bagatelizovat,“ okomentovali soudci odmítavé stanovisko.