Matka na svého syna zaútočila 14. září loňského roku v Praze. Ve spánku mu přitlačila na obličej buď polštář, nebo igelitový pytlík. Mladík se vzbudil a po asi minutovém zápase se mu podařilo matku odtlačit.

„Kolem čtvrté ranní jsem se probudil tím, že jsem nemohl dýchat. Matka klečela na posteli, skláněla se nade mnou a něco mi tlačila na pusu, asi igeliťák. Tvář měla odvrácenou ode mě. Říkala mi, že fetuju a že doma nechce feťáka,“ uvedl do protokolu napadený syn.

Jeho bratr, který spal ve vedlejším pokoji, to potvrdil a dodal, že si matka myslela, že fetuje proto, že se večer vrátil pozdě domů. „Potom mi matka řekla, že v psychickém šoku chtěla bratra udusit polštářem.“

Milující matka byla na syny sama

Právě svého staršího syna poslala žena před časem do výchovného ústavu, kvůli jeho problémům s alkoholem a drogami. Žena byla na výchovu obou synů sama, jejich otec rodinu opustil již dávno a na syny nikdy neplatil výživné.

Podle přítomných soudních znalců je žena na syny fixovaná, bezmezně je miluje a má pocit, že selhala jako matka. Z posudku vyplývá, že se žena kvůli svému sociálnímu i ekonomickému debaklu obávala o budoucnost svých synů a nemohla být vyloučena tzv. rozšířená sebevražda, kdy je člověk přesvědčen, že sebevražda je nejlepší východisko nejen pro něj, ale například i pro jeho dítě.

Státní zástupkyně Margita Kralická ve své závěrečné řeči poukázala na fakt, že žena čin spáchala: „Je zjevné, že se skutku dopustila úmyslně. Navíc v době, kdy její syn spal a byl tedy bezbranný.“ Navíc žena souhlasila s výpovědí svého syna s tím, že mu věří. Nicméně s ohledem na to, že nepochybně své děti má ráda a čin spáchala při zmenšené příčetnosti, navrhla ženě trest pod zákonnou sazbou: „Na místě by byl trest kratší, byť nepodmíněný, protože nejsou záruky, že se její chování nemůže opakovat. Proto navrhuji nepodmíněný trest a psychiatrickou léčbu.“

Obhájce obžalované Jan Pravda požádal soud o velkou shovívavost, s tím skutkový stav je daný a hledá se to nejlepší mezi špatnými řešeními. „Nejvíce nás rozčílí ten, kterého máme v životě nejvíce rádi,“ zakončil svou řeč.

Předseda senátu Alexander Sotolář odůvodnil rozhodnutí soudu tím, že ze znaleckých posudků není zřejmé, že by matka jednala vědomě s cílem svého syna usmrtit. Soud přihlédl i k faktu, že i přes tuto událost oba synové mají svou matku velice rádi.

Rozsudek je pravomocný, obě strany se vzdaly práva na odvolání.