Článek
Podle obžaloby žena své těhotenství před okolím tajila a nijak se na roli matky nepřipravovala. Nakonec dítě tajně porodila do záchodové mísy. Žalobce tvrdí, že novorozence nechala s hlavičkou ponořenou pod vodou, dokud si nebyla jistá, že je mrtvý. Pak měla přestřihnout pupeční šňůru, tělíčko spálit v krbu a zbylé ostatky zahrabat na kompostu u domu na Náchodsku.
Žena byla původně potrestaná za vraždu 14 lety vězení. Odvolací vrchní soud jí pak ale trest zmírnil na 11 let. Následovalo několik protichůdných verdiktů NS a pražského soudu. NS nyní zdůraznil, že trvá v případu na výslechu dalších svědků.
Případ předají znalcům
Obhajoba ženy stojí na tom, že dítě porodila už mrtvé. Vrchní soud v Praze uznal, že nelze nijak dokázat, jestli dítě bylo v okamžiku porodu živé a zda jde tedy ženu skutečně potrestat za vraždu.
Nejvyšší státní zástupce ale proti takovému závěru vystoupil s tvrzením, že tento přístup vytváří nebezpečný precedens pro další podobné případy. Znalci by měli nyní říci, zda je ženina verze pravděpodobná a zda by se smrti dítěte dalo předejít správnou péčí. Pak by měl zaznít nový rozsudek.
„Obviněná by popsaným způsobem jednala v každé situaci a tedy nezávisle na tom, zda by se dítě narodilo živé či mrtvé, když neměla úmysl zachovat jej při životě. Pokud kontinuální úmysl obviněné zbavit se dítěte nalezl odraz v tom, že dítě považovala za mrtvé, aniž o tom jí uváděné symptomy jednoznačně svědčily a novorozenci neposkytla jakoukoliv pomoc a chovala se k němu jako k mrtvému, není podle státního zástupce vyloučena její trestní odpovědnost pro pokus zločinu vraždy,“ napsal do dovolání žalobce.
„Bude na místě pečlivě vyhodnotit trestní odpovědnost obviněné, a to zejména z hlediska jejího zavinění, ať již úmyslného, či nedbalostního, ve vztahu ke zjištěnému následku, a tedy k případnému pokusu zločinu vraždy či ublížení na zdraví s následkem smrti,“ konstatovali soudci v čele s Vladimírem Jurkou.