Článek
Obžalovaný ve svém dovolání tvrdil, že se nedopustil ničeho špatného. Klienti prý přistoupili k nejisté obchodní transakci bez náležité míry opatrnosti. Navíc je prý dostatečně zajištěn na to, aby měl takové podvody zapotřebí.
„Při zjišťování skutkového děje nevycházel soud výhradně z údajně nevěrohodných výpovědí svědků, jak namítá obviněný, ale přihlédl i k důkazům dalším, které pravdivost těchto výpovědí podporovaly. Teprve po jejich celkové analýze dospěl k závěru, že se trestné činnosti dopustil,“ konstatoval senát NS v čele s Eduardem Teschlerem.
Aby získal důvěru, posílal zálohy
Janulík nejprve od svého klienta přebral Fillův obraz Malířka a prodal ho za 1,1 miliónu korun. Peníze si ale nechal a původnímu majiteli posílal jen malé částky jako zálohu, aby získal jeho důvěru.
To se mu také podařilo, protože byl pověřen prodejem dalšího Fillova obrazu za 1,6 miliónu korun. Opět posílal menší zálohy a nakonec převzal obraz Ilji Repina s tím, že ho výhodně prodá za 4,5 miliónu. Nic neprodal, s klientem přestal komunikovat a ten už neviděl ani obraz, ani peníze.
Janulík si poté vyhlédl dalšího bohatého klienta, po kterém chtěl čtyři milióny na obraz s tím, že ho obratem prodá za šest miliónů. Peníze ale nedostal, protože se klient dozvěděl, že nabízené dílo visí v Národní galerii. Nakonec Janulík prodal Fillovo falzum dalšímu klientovi za 1,8 miliónu. Kromě trestu vězení vychytralému obchodníkovi soudy ještě uložily, aby nahradil škodu ve výši 7,2 miliónu korun.