Jestliže by šel muž zákona v rámci své služby po ulici, viděl někoho loupit a na místě zasáhl, jeho následná výpověď je prý u soudu nepoužitelná. Když ale týž policista půjde po stejné ulici třeba o hodinu později mimo svou službu, opět načapá lupiče a v duchu přísahy proti němu zasáhne, může pak klidně jako svědek vypovídat.

„Pokud je policista mimo službu, tak jde podle mě o normální civilní osobu a měl by být prostě svědkem, byť mu služební zákon ukládá určitá omezení i v soukromém životě. A když mimo službu v civilu zasáhne, tak nezasahuje jako úřední osoba, a i tak může být svědkem. Bylo by nelogické ho z toho vylučovat,“ míní Zeman.

Proto se mu nelíbí, že úřední osoby, tedy policisté, nesmějí kvůli svému zaměstnání svědčit, přičemž často může jít o zásadní důkaz. „Je to trochu zvláštní,“ řekl v pondělí Právu Zeman s dovětkem, že se tento problém táhne už jedenáct let od prvního judikátu Ústavního soudu.

Ten podle něj jako první naznačil, že výpověď policisty není důkazem, a následovala pak i další usnesení například i Nejvyššího soudu.

Nesmíme jim věřit?

Nebál se přitom použít expresivnějších výrazů. „Dostáváme se do velice bizarní situace, kdy jsme orgánům činným v trestním řízení, které primárně mají chránit společnost, svěřili pravomoci hlídat určená pravidla, ale v okamžiku, kdy potřebujeme něco dokázat, tak těm orgánům a priori nevěříme,“ zaráží šéfa všech státních zástupců v ČR.

„To je blbost,“ komentoval to, že by se nemělo policistům ve službě věřit, i šéf Nejvyššího správního soudu (NSS) Josef Baxa.

Ve správním řízení nejde o použitelnost výpovědi policisty jako svědka, nýbrž o její věrohodnost či nevěrohodnostJosef Baxa, šéf Nejvyššího správního soudu

„Říci, že to, co policista viděl, slyšel a zaznamenal, že jako by nebylo, tak co to je. Zdá se mi to přitažené za vlasy,“ překvapilo i Baxu, jak se na problém dívají třeba u Nejvyššího soudu.

Výpověď policistů je na nic

Jak už Právo upozornilo v sobotu i v pondělí, nejvyšší soudci na základě konkrétního případu konstatovali, že výpověď policistů, kteří jako první dorazili k nějakému zločinu, je bezcenná. Taková situace přitom může vyústit až v osvobození pachatele pro nedostatek důkazů.

Kdo jiný podle Baxy může popsat situaci, co se tam stalo a co slyšeli od účastníků? „Před tím se přece nedají zavřít dveře,“ divil se Baxa. Chápal by prý, kdyby v případu byly nějaké rozpory, pak je podle něj potřeba policistu vyslechnout a vyjasnit je.

„Ale říct, že nesmíte policisty vyslechnout o tom, co řekl pachatel, mně to přijde trošku proti zdravému rozumu,“ řekl včera Právu předseda NSS. Zeman má v této souvislosti velmi negativní zkušenost, případ, který se skutečně stal.

„Přišel člověk na služebnu a řekl, že někoho zabil. Policista o tom sepsal úřední záznam, pak svědčil u soudu a skončilo to tím, že soud konstatoval, že policista je úřední osoba a nemůže o tomto svědčit. Dotyčný člověk pak už nevypovídal a věc skončila zproštěním. To je skutečně nejbizarnější příklad,“ poznamenal nejvyšší státní zástupce.

U přestupků svědčit můžou

Zmíněná praxe a postavení policistů jako možných svědků však podle Baxy neplatí ve správním řízení, třeba při projednávání dopravních přestupků, které řeší obecní a krajské úřady.

Když hlídka zastaví řidiče, protože například vidí, že telefonuje za volantem, tak úředníci v praxi svědectví policistů věří. A nejsou k tomu nutné ani další důkazy například v podobě kamerových záznamů.

„To, co policista zjistí, je ve správním řízení samozřejmě použitelné. Pokud je jeho zjištění v rozporu s opatřenými důkazy, pak ho vyslechnu jako svědka. Ve správním řízení tedy nejde o použitelnost výpovědi policisty jako svědka, nýbrž o její věrohodnost či nevěrohodnost,“ konstatoval šéf NSS.

Případ opilého řidiče

Sám v lednu jako předseda rozšířeného senátu řešil případ řidiče, kterého zastavila hlídka. Orientační dechovou zkouškou u něj zjistila přes půl promile alkoholu. Přistižený přiznal, že pár hodin před jízdou pil, a výsledky testu nijak nezpochybnil, nechtěl ani odběr krve.

Jenže pak se správního řízení vůbec neúčastnil a jeho zmocněnec napadl, že to, co policisté zaznamenali po zastavení jeho klienta, nelze brát jako důkaz, protože šlo o úkony ještě před zahájením samotného řízení, a tudíž nepoužitelné.

Nakonec věc skončila až u Nejvyššího správního soudu. A Baxův senát s argumentací řidiče o neplatnosti úkonů policistů a jejich vyjádření nesouhlasil.

„Policista o tom přestupku, který řidič na místě nezpochybňuje, sepíše úřední záznam a prostě to končí – je to dostatečný důkaz. Ten zjištěný stav na místě byl jednoznačný a říct, že to, co se na místě odehrálo, nás nezajímá, to prostě nejde,“ má jasno šéf NSS.