O jedné takové kauze ze severu Moravy, kde dva chlapci trénovali na přiopilém muži kopy a údery, které byly součástí počítačové hry, se zmínila i ostravská dětská psycholožka a soudní znalkyně Ludmila Mrkvicová, když se jí redakce zeptala na hlavní vlivy v dětské kriminalitě.

Neoddělují virtuální realitu od skutečnosti

„Počítače hrají významnou roli. Oni hrají hry, kde mají sedm životů, a pak si myslí, že tak je to i v realitě, že ta agrese je normální, a zkoušejí to i v běžném životě,“ řekla k tomu Právu.

Policie loni v celé republice stíhala 1251 dětí mladších patnácti let a 2939 ve věku 15 až 17 let. Ve srovnání s předchozím rokem jich v obou věkových kategoriích ubylo, dětí o 120, mladších osmnácti pak dokonce o zhruba 550. Nejvíce dětí a adolescentů, kteří překročili zákon, bylo v Moravskoslezském a Ústeckém kraji.

Přestože tedy policejní čísla ukazují pokles počtu mladých pachatelů, odborníci již několik let upozorňují na jejich stále se zvyšující agresivitu.

Přesvědčila se o tom i Mrkvicová, když vyšetřovala jako znalkyně čtrnáctiletého chlapce a již zákonem postižitelného patnáctiletého hocha, kteří napadli a ukopali k smrti jiného muže.

Krátce předtím jim prodavačka v obchodě neprodala krabicové víno, tak požádali nedaleko stojícího opilého muže, ať jim ho koupí. Když se tak stalo a on se chtěl od nich alkoholu napít, reakcí byl prý velmi agresivní útok.

Jaký rodič, takové dítě

„Oni tu virtuální realitu neoddělili od té běžné a přijali to jako vzorec běžného chování. Jeden druhému se chtěl předvést a ukázat, jak to umí dělat, například kopy, a začali to na tom opilém muži zkoušet,“ přiblížila otřesný případ Mrkvicová.

Zarazilo ji také to, jak se po činu oba pachatelé chovali, především pak ten čtrnáctiletý. „Bavil se s námi ve smyslu, že mu nemůžeme nic udělat, že ho stejně nikdo nesmí zavřít, prostě bez jakékoli sebereflexe. Dokonce šel druhý den v těch zakrvácených ponožkách do školy,“ doplnila Mrkvicová.

Nejpodstatnějším vlivem, proč se děti a mládež dopouštějí trestných činů, je především rodina a vzájemné vztahy v ní. „Jestliže jsou sami rodiče disharmoničtí, trestaní, tak dítě přijímá vzory z rodiny. Pokud je tam tedy normou lhát a krást, tak je to normou i mezi dětmi a adolescenty,“ míní Mrkvicová.

Počet stíhaných dětí
 Kraj děti mladiství
2012 2013 2012 2013
Moravskoslezský195160577541
Ústecký148170409347
Jihomoravský174134422327
Středočeský9985303246
Jihočeský13090229213
Praha7265226158
Liberecký9265200153
Olomoucký109119206150
Královéhradecký6670137147
Pardubický5365152144
Plzeňský6556137139
Karlovarský5568122135
Vysočina5863172125
Zlínský5541194114

Co se týká nejexponovanějších krajů v otázce mladých kriminálníků, tedy hlavně Moravskoslezského a pak také Ústeckého, je podle dětské psycholožky jasné, že hlavním problémem je tamní vysoká nezaměstnanost.

Sever Moravy v počtu mladých kriminálníků už několik let jednoznačně vévodí celé republice, proti jiným regionům je jich tam až čtyřnásobně více. „Kořeny jsou ale starší. V minulosti třeba platilo, že kdo se špatně ve škole učil, šel do Ostravy vyučit se horníkem. Lidé se tedy do toho kraje přistěhovali, ale neměli tam pocit kořenů a rodinného zázemí, tudíž jim chyběla zpětná sociální vazba, protože ten jedinec si pak myslí, že ho nikdo nezná, nevidí a že to může páchat,“ myslí si Mrkvicová.