V Praze vyjížděli po třech svátečních dnech spojených s Vánoci záchranáři hned ke čtyřem sebevraždám, v neděli se o sebevraždu pokusil i třicetiletý muž, který skočil pod soupravu ve stanici metra Muzeum. Skok pod přijíždějící metro se totiž stává stále častějším způsobem ukončení života.

Žádné místo nezastoupilo oblíbenost Nuselského mostu. Jiřina Ernestová, mluvčí pražské záchranky

Podle pražského dopravního podniku skokem do kolejiště ukončí život v průměru deset lidí ročně. Nástupiště metra tak podle DP převzala někdejší roli Nuselského mostu, který byl nejvyhledávanějším místem sebevrahů. Záchranáři s tím však až tak nesouhlasí.

„Podle našich zkušeností naštěstí žádné místo skutečně nezastoupilo oblíbenost Nuselského mostu, kde jsme zasahovali i u stovky případu sebevražd ročně. V poslední době se navyšuje ukončení života střelnou zbraní. Pak je to pád z výše – z oken nebo střech, oběšení a u žen podřezání a předávkování léky. Statistikám dokonaných i nedokonaných sebevražd vévodí muži středního věku,“ sdělila Právu mluvčí pražské záchranky Jiřina Ernestová.

Dodala ovšem, že ještě více sebevražd než o Vánocích a na Nový rok se páchá  na jaře. „Vůbec nejvíce sebevražd je dlouhodobě vždy v období jara, v březnu a dubnu,“ doplnila mluvčí.

Zbytečná smrt

Ani sokolovský soudní lékař Rudolf Macháček nemá podle svých slov za třicet let své praxe pocit, že by na Silvestra nebo na Nový rok počet sebevražd, ve srovnání s jinými obdobími roku, nějak rostl. „Dá se ale všeobecně říct, že počet sebevražd v Karlovarském kraji v posledních letech stoupá,“ řekl Právu lékař.

„V poslední době ale stále častěji páchají sebevraždy lidé středního, produktivního věku, a to v průběhu celého roku, bez ohledu na roční období. Ty důvody pro sebevraždy jsou asi nyní v jiné rovině než dříve. Mnohdy se patrně jedná o důvody sociální, mohou za nimi stát mnohdy rozpady rodiny nebo ztráta zaměstnání. Navrhoval jsem před časem v tomto ohledu zavedení určité podpory poradenství ze strany psychologů, abychom dokázali tomuto strašnému množství zbytečných úmrtí zabránit. V Karlovarském kraji bylo v roce 2011 48 sebevražd, v roce 2012 58 a vloni 55 sebevražd,“ konstatoval Macháček.

Víc se střílí

Rovněž se podle Macháčka mění postupem let mechanismy, kterými se sebevrazi zbavují života. „Dříve to byl hlavně svítiplyn, který volily zejména ženy. S nástupem zemního plynu tento způsob sebevraždy ustoupil,“ uvedl soudní lékař.

„Přibývá ale střelných poranění, protože střelné zbraně jsou dnes dostupnější. Často sebevrazi volí oběšení, protože vědí, že když se pod nimi nezlomí větev, tak to mají při tomto mechanismu jisté,“ uvedl Macháček, podle kterého se rovněž stále častěji objevují případy skoku pod vlak nebo z okna domu.

„V Karlovarském kraji ale není místo, které by sebevrazi vyhledávali opakovaně,“ dodal.
Nejkurióznější případ sebevraždy se stal v Karlovarském kraji již před časem. „Jednalo se o starého pána, který si sám do srdce natloukl kladívkem nůž,“ uzavřel patolog.