Článek
Muž v dovolání například tvrdil, že místo pokusu o vraždu měl být trestán jen za ublížení na zdraví. Pro uložení zabezpečovací detence podle něj nebyly splněny zákonné podmínky, a to s ohledem na jeho dosavadní život, rodinné poměry a dostatečnost případného ochranného léčení. NS ale v plném rozsahu potvrdil rozhodnutí Krajského soudu v Plzni a Vrchního soudu v Praze.
"Dosavadní život obviněného je citelně poznamenán opakovanými projevy agrese, které do budoucna nelze účinně eliminovat jinak než zabezpečovací detencí," stojí v usnesení.
Pachatel se teoreticky může ještě obrátit na Ústavní soud, musel by však argumentovat porušením svých základních práv. Muž se podle verdiktu v roce 2006 pokusil zabít svého staršího, tehdy šestiměsíčního syna. Udeřil mu hlavou o stolek a hodil jej na zem. Nemluvně utrpělo zlomeninu lebeční klenby a stehenní kosti. V týrání otec pokračoval až do loňska.
Manželka se muže bála
Kromě toho také později bil i mladšího syna. Starší z chlapců utrpěl během let řadu zranění. Odsouzený muž i jeho manželka lékařům vždy tvrdili, že zranění a modřiny si děti způsobily samy. Žena u soudu vypověděla, že týrání nenahlásila dřív, protože se manžela bála. Vše oznámila na policii až po dalším útoku loni v září, kdy muž syna zbil a zkopal do krve.
Muž u soudu odmítl vypovídat, na policii dříve tvrdil, že si útoky většinou nevybavuje. Vyšetřovatelům řekl, že když se rozčilí, má poruchy paměti a vědomí, neslyší a nevnímá. Podle znalců muž trpí těžkou poruchou osobnosti se schizoidními rysy. Je agresivní a nemá v sobě žádný pocit viny. Jeho možnost nápravy označili za minimální.
Po odpykání trestu ve vězení proto muž zamíří do zabezpečovací detence. O jejím trvání bude pak každý rok rozhodovat soud.