„Bylo tam hrozně čoudu. Volal jsem: Kde jste, pane Růžička! Zahlédl jsem jeho nohu, tak jsem ho podebral. Snesl jsem ho dolů a řval na lidi, ať mi s ním někdo pomůže. Ještě jevil známky života. Sousedka Morávková se synem mu dávali umělé dýchání, přijela záchranka, pak vrtulník, ale zbytečně,“ povzdechl si Doubal. Těšit ho ale může, že zachránil nevidomou Růžičkovu ženu.

Všechno se to stalo v Trhové Kamenici na Chrudimsku poslední zářijové pondělí. Pan Doubal teď už může příběh, posbíraný z dramatických střípků, vyprávět od počátku. Začalo to, když se vracel z hub.

Neštěstím bylo, že Růžička hasil tetrachlorem. V uzavřené místnosti je to jed.Václav Doubal

„Sousedka na mě zavolala, ať se stavím na kafíčko. Ve dveřích jsem se ještě ohlédl a vidím, jak z okna domku naproti jde kouř, hulilo se z podkroví. Rychle se seběhlo pár sousedů, ale nemohli jsme se do baráku dostat, bylo to po ránu ještě všechno pozamykané. Už nejsem nejmladší, abych přeskočil plaňkový plot, tak jsme vysadili bránu a vrazil jsem dovnitř. Všude čoudu, paní, ona je slepá, tam zmateně pobíhala. Vyvedl jsem ji ven a ona mi říká, že Franta někde nahoře hasí,“ vyprávěl pan Doubal.

 Dostal ocenění a mobil

„Neštěstím bylo, že Růžička hasil tetrachlorem. V uzavřené místnosti je to jed. To nám říkali už na vojně. Možná to nevěděl, možná neměl čas na to myslet. Co mu padlo do ruky, tím hasil. Dvakrát se nadýchnete a už vám nikdo nepomůže. Mě z toho vytáhli kyslíkem, v autě jsem jim pořád kašlal,“ spojil příčiny a následky.

V pondělí dostal Václav Doubal v Pardubicích ocenění Pomocná ruka zákona, které společně uděluje Policie ČR a pojišťovna Allianz. A k tomu mobil, kdyby se náhodou ještě někdy připletl k dramatické události.

Ta představa se mu ale dvakrát nelíbila, život nezachraňoval poprvé, o předchozím odmítl mluvit. Stejně tak důrazně odporoval tvrzením, že sousedi koukali a jen on konal.

„Není to pravda. A co po těch babičkách můžete chtít? Každý pomáhal, jak uměl,“ utnul diskuse, které jej přiváděly do rozpaků.