Muž chtěl po seniorce peníze na bydlení, přestože je dávala manželce surovce. Kdykoli v domě uslyšel klepnutí, hned běžel do pokoje, kde tchyně prodlévala, a její berlí začal bušit do radiátoru a u toho na nebožačku řval s tím, proč dělá kravál.

Těžko pochopitelnou zábavou pro muže bylo to, že tchyni omezoval v možnosti chodit na toaletu. Když se tam totiž seniorka vydala, předběhl ji, na záchodě se zavřel a počkal, dokud se stařenka nepomočila nebo nepokálela. Nakonec jí zakázal dívat se z okna, přijímat návštěvy a také jí zavřel vodu. Když se jeho žena své matky zastávala, popadl pohrabáč a hrozil, že ji zabije.

Podmíněný trest je přiměřený 

Muž se u soudu hájil, že sice doma nebylo všechno jako v pohádce, nicméně k žádnému týrání prý nedocházelo. „Nepopírá, že jeho jednání nebylo vždy v souladu s pravidly slušného chování, ale to nelze brát jako trestný čin,“ argumentovala mužova advokátka. „Nejsem si vědom, že bych se něčeho tak závažného dopustil,“ přizvukoval muž.

Už prvoinstanční soud neměl pro takovou argumentaci pochopení. „Námitky obhajoby jsou neúměrnou bagatelizací jednání obžalovaného. Nejedná se o obhajobou nazvané chování „méně slušné, či možná nepříkladné“, ale o chování lidskou důstojnost ponižující a prokazující absolutní absenci projevu úcty k věku a stáří ze strany obžalovaného,“ napsali soudci a odvolací senát v čele s Vlastimírem Čechem tomu přikyvoval.

„Soud nechyboval, když v rozhodnutí vycházel z výpovědi poškozených, tyto znalce označil za věrohodné. Navíc je obžalovaný usvědčován i dalšími svědky. Uložený trest není ani nepřiměřeně přísný,“ prohlásili odvolací soudci.