Přestože Krajský soud v Ostravě poslal členy skupiny zatím nepravomocně na dlouhé roky za mříže, podnikavci stále na své oběti útočí a chtějí po nich milióny korun.

Jednou z obětí byla vodárenská firma VaK Jablonné. Ta se už více než pět let snaží zneplatnit rozhodčí nález, který jí nařídil zaplatit 152 miliónů, jenže Okresní soud v Novém Jičíně, který má kauzu rozhodnout, už roky setrvává v nečinnosti. Firma má kvůli tomu zablokovaný majetek a nemůže dosáhnout ani na dotace.

Přišli o pozemky

Případ se začal odvíjet už v roce 2005, kdy čtveřice Tomáš Krupa, Jan Fojtík, Martin Mojžíšek a Milan Dvořák zaútočila na několik vodárenských podniků, mezi jinými i na ten z Jablonného. Scénář byl přitom vždy stejný. Skupina koupila ve veřejné dražbě pozemky, které se nacházely v areálech vodárenských podniků.

„Bohužel ty pozemky jsme nemohli koupit dříve, protože na nich vázla nedokončená dědická řízení, náhradní restituce. Na dražbě jsme měli svého zástupce, který měl stanoven finanční limit. A tito pánové tento limit přeplatili a získali dražené pozemky,“ řekl Právu ředitel VaK Jablonné Bohuslav Vaňous.

Po koupi pozemků následně Fojtík jako zástupce firmy Focus-Metal inicioval jednání s vedením společností. Cílem mělo být získat podpis na předem připravenou písemnost pro účely budoucího zinscenovaného rozhodčího řízení. Fojtík předložil dokument označený jako Zápis z jednání, do nějž vložil vsuvku, že případný spor bude řešit rozhodce delegovaný nespokojenou stranou. To mělo velký význam, protože rozhodcem byl jeden ze členů skupiny, Martin Mojžíšek.

Následně začalo jednání o výši nájmu na vydražených pozemcích. Focus přišel s nereálně vysokou nabídkou, a když vodárny odmítly, pozemky si pronajal člen skupiny Dvořák za 700 tisíc měsíčně do roku 2037.

Podle zákona nemohl vstoupit

Když se začal domáhat vstupu na pozemky, pracovníci vodáren ho tam v souladu se zákonem nepustili s tím, že vstup umožní pouze pověřené a zdravotně způsobilé osobě za přítomnosti pracovníka vodáren.

Dvořák následně od nájemní smlouvy s firmou Focus po jednom měsíci odstoupil s tím, že pozemky mu nebyly předány k užívání. A společnost začala vymáhat „škodu“ po vodárnách, výši přitom určila prostým výpočtem – počet měsíců do roku 2037 krát měsíční nájemné. A pohledávka ve výši 152 miliónů korun byla na světě, neboť v tu chvíli zaúřadoval rozhodce Mojžíšek a nárok firmy Focus uznal.

„Mojžíšek nebyl vůbec delegován pro tento spor, nebyla uzavřena žádná rozhodčí doložka. Jenže nález platí až do jeho zrušení, je jen pozastavena vykonatelnost, takže oni tvrdí, že mají pravomocné rozhodnutí, a chtějí po nás zaplatit 152 miliónů i přesto, že byli v této souvislosti odsouzeni za podvod,“ dodal Vaňous.

Soud už Fojtíka potrestal sedmi roky a osmi měsíci vězení, Dvořák vyfasoval šest let stejně jako Krupa a Mojžíšek sedm let a 10 měsíců, jenže spor o pohledávku se vede po jiné koleji.

Nečinnost soudu nahrává podvodníkům

„Z listu vlastnictví se sice podařilo vymazat exekuci na 152 miliónů, ale tato fiktivní pohledávka stále existuje a budou ji vymáhat, dokud nebude vydáno rozhodnutí o zrušení rozhodčího nálezu. Žaloba na jeho zrušení leží na okresním soudu již od února 2008 a od února 2009 až dosud je řízení přerušeno. Stále nás to poškozuje, protože máme komplikace se získáním dotací z EU, neboť máme na majetku právní vady, stále žijeme v nejistotě,“ posteskl si Vaňous.

„Nečinnost nebo spíše neochota soudu v Novém Jičíně rozhodnout žalobu o zrušení rozhodčího nálezu nahrává podvodníkům. A protože čtyři roky jsou poměrně dlouhá doba na přemýšlení, tak naši podvodníci vymysleli veletoč, kterým možná do budoucna ještě více zkomplikují probíhající soudní spory. Focus postoupil svoji údajnou 150miliónovou pohledávku vůči vodárnám na společnost FOKR Czech. V obou společnostech figuruje jeden a tentýž člověk – Tomáš Krupa,“ dodal zástupce vodáren Hynek Veselý.