Torák v rámci svého odvolání usiloval o to, aby mu soud uložil nižší trest. Buď v rámci zákonné trestní sazby, tedy v rozmezí patnáct až dvacet let, nebo alespoň v první polovině sazby výjimečného trestu, tedy mezi dvaceti a pětadvaceti lety.

„Svou dceru jsem nadevše miloval, byla pro mě všechno. Pokud bych byl při smyslech, nikdy bych jí nedokázal ublížit,“ říkal odvolacímu senátu plačící muž.

K tragické události podle něho došlo poté, co čelil verbálním útokům ze strany své partnerky. Spory měli již dřív. „Družka ze mě dělala hlupáka a byl jsem úplně na dně. Užíval jsem antidepresiva a stávala se ze mě troska,“ uvedl.

Samotnou vraždu, kterou nepopíral, si prý nepamatuje. Soudu tvrdil, že by dal svůj život za to, kdyby to jeho dceru vrátilo mezi živé.

Dítěti vyhrožoval delší dobu

Svědci vypověděli, že Torák smrtí dívky vyhrožoval už několik týdnů před vraždou. V jednom případě hrozil, že se s ní zabije v autě. Druhý prošetřovala i policie, nezjistila však nic protizákonného.

Žalobkyně s odvoláním nesouhlasila a navrhla vrchnímu soudu, aby je zamítl. A ten jí vyhověl s tím, že se se závěry prvoinstančního soudu naprosto ztotožňuje.

Předseda odvolacího senátu Jiří Lněnička řekl, že v kauze nešlo o typický projev žárlivosti. „Tady se agrese obrátila proti úplně jinému člověku, který s tím neměl nic společného. Jednalo se o demonstraci síly, v podstatě o pomstu,“ prohlásil soudce.

„Okolností tohoto případu, se kterou se odvolací soud snad ještě nesetkal, je určitá demonstrativnost činu, kdy obžalovaný poškozenou usmrtil prakticky v přímém přenosu tak, aby její matka byla přítomna, byť ne osobně, aby věděla, co se v tom bytě odehrává, co obžalovaný její dceři dělá,“ podotkl Lněnička.

Uložený trest tak podle něho nelze v žádném případě označit za nepřiměřeně přísný.

Milan Torák u soudu

Milan Torák u soudu

FOTO: Jaroslav Švehla, Právo

Otec napadl svou dvanáctiletou dceru loni v září kuchyňským nožem. V jejich bytě jí zasadil 12 ran, přičemž šest z nich proniklo hluboko do hrudníku a zasáhlo plíce či srdce. Znalci uvedli, že muž útočil v afektu a dítě nemělo šanci likvidační útok přežít. Torák má podle pravomocného verdiktu vyplatit pozůstalým na odškodném celkem téměř 600 tisíc korun.

Znalci tvrdili, že Torák za viníka smrti dívky považuje její matku, na kterou stále více žárlil, protože si myslel, že ho podvádí. Žárlivost také vedla k hádce v den, kdy zaútočil na dceru. Impulzem k jeho jednání byla chyba ve spojení při hovoru matky, která v té době pracovala jako zdravotní sestra v Saúdské Arábii, s dcerou přes Skype. Do jejich hovoru se připojil uživatel z Alexandrie v Egyptě, což si Torák vyložil tak, že má jeho družka poměr s Egypťanem.