Článek
Na největším odhaleném případě v dějinách celní správy spolupracovala inspekce životního prostředí a policie. Pašeráci na sebe upozornili v roce 2011, kdy převáželi jednu z trofejí. Ty lze z Jihoafrické republiky vyvézt pouze pro osobní účely, například jako suvenýr. Celníci spolu s inspekcí ale zjistili, že rohy měly sloužit k dalším vývozům do asijských zemí, kde lidé věří, že rohy mají léčivé účinky.
Skupina pachatelů na základě nepravdivých údajů získala vývozní povolení v JAR pro dovoz rohů do EU. Hlavní organizátoři měli zajišťovat lovecké výpravy, najímali si lovce z Čech a zařizovali potřebná povolení v Jihoafrické republice.
"Systém spočíval v tom, že každému lovci byl na tamní farmě umožněn odstřel jednoho kusu nosorožce. Takový úlovek je totiž v JAR trofejí pro lovce, který si jej následně může vyvézt jako osobní majetek pro nekomerční účely," uvedl Aleš Hrubý z celní správy.
Zabavené rohy nosorožců hlídali členové speciální jednotky
Rozsáhlá razie proběhla v minulém týdnu a policisté zadrželi celkem 16 osob, mezi nimi Čechy i cizince z různých zemí. „Patnáct lidí bylo vzato do vazby, jedna osoba je vyšetřována na svobodě. Jednotlivé národnosti policie zatím zveřejňovat nebude,“ uvedl na úterní tiskové konferenci komisař pražské policie Daniel Živocký.
Nosorožci tuponosému hrozí vyhubení
Policisté zadrželi lovce, ale i organizátory mezinárodní zločinecké skupiny. Provedli také několik domovních prohlídek a spolupracovali s Interpolem. Zadržené osoby jsou podezřelé z trestného činu neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy, za což jim až osm let vězení.
Zajištěné rohy by na černém trhu měly hodnotu 100 miliónů korun. Jen několik rohů, které celníci ukázali během tiskové konference, je v ceně 35 miliónů.
„Nosorožec tuponosý je nejpřísněji chráněný živočich, kterému hrozí vyhubení,“ dodala Jana Zachařová z inspekce životního prostředí. V Jihoafrické republice je ale lovení pro trofeje povoleno.
„Je to opravdu husarský kousek. Česká republika se tím zařazuje mezi státy, které významně přispívají k ochraně zvířat,“ konstatoval ředitel Zoo ve Dvoře Králové Přemysl Rabas a dodal, že by stát měl rozhodnout o zničení rohů, aby tak dal jasně najevo, že rohy jsou bezcenné a nemohou sloužit k žádným léčebným účelům.
