Hlavní obsah

Halířky dělají talířky. Zloději jsou hladoví po věcech za pár stovek

Právo, Jindřich Ginter, Jiří Vavroň

V Česku se čím dál tím častěji kradou věci i za pár stovek podle známého „halířky dělají talířky“. Zloději se cíleně zaměřují na věci s hodnotou pod pět tisíc korun, aby to nebyl trestný čin, ale jen přestupek. Potvrzují to policisté v terénu i bezpečnostní specialisté.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Ilustrační foto

Článek

Jen loni si zloději pouze v tzv. prostých krádežích, dokonce bez nutnosti vloupání, přišli na více než čtyři miliardy korun, přičemž dvě třetiny z pachatelů jsou recidivisté.

Nenechavé ruce jdou nyní třeba i po česneku. V Uherském Hradišti to vypadá skoro na česnekového fantóma. Policie má již několik podobných hlášení.

Na nákup za dvě stovky pachatelé nemají, ale pokutu za tisícovku uhradí na místě.
velitel turnovských strážníků Ivan Trucka

Například jedné ženě někdo sebral dvacet kilo česneku. Trestný čin to ale není – hodnota je jen něco přes tři tisíce korun. Takže přestupek. A těch přibývá.

Jen městští strážníci v Turnově mají za letošní půlrok v evidenci přes čtyři tisíce přestupků, přičemž nejvíce se na tom podílejí drobné krádeže v obchodech.

„Na nákup za dvě stovky pachatelé nemají, ale pokutu za tisícovku uhradí na místě,“ nechal se slyšet velitel turnovských strážníků Ivan Trucka.

Nejvíce lákají tašky z aut

„Například bonboniéra Mozart je oblíbenou položkou na seznamu drobných krádeží v supermarketech,“ potvrdil poručík Jan Daněk z ústecké policie. Ta chytila zlodějíčka, který měl pod bundou dvě její balení za 160 korun. Další zlodějka si nesla drogistické zboží za 350 Kč.

Jenže toho měli na kontě už více, policie proto ve zrychleném řízení oba obvinila z trestného činu krádeže. Takových větších či menších zlodějů, kteří kradli, aniž se někam vloupali, bylo jen loni podle policejní statistiky stíháno 20 500, z toho 70 procent tvořili recidivisté.

V roce 2012 „zvládli“ provést bezmála 120 tisíc tzv. prostých krádeží (bez vloupání), při nichž způsobili škodu přes čtyři miliardy korun. Zajistit zpět se z toho podařilo pouze věci za 33,1 miliónu korun.

Nejpočetnější v této sféře je kradení věcí z automobilů (téměř 29 tisíc hlášených případů), dále v objektech, například v prodejnách (23 tisíc), následují kapsáři (15 tisíc).

„Stále častěji se nyní zloději uchylují i k drobným krádežím. Nezřídka vlezou až do bytu i pro pětistovku,“ říká Ivan Pavlíček z firmy vyrábějící bezpečnostní dveře. Loni se na 1800 zlodějů vyloupalo do zhruba deseti tisíc rodinných domů a bytů. Způsobili celkovou škodu 474 milióny korun.

Pozor na doklady

Nejhorší je odcizení dokladů. Na ně si pachatelé pak půjčují zboží, berou úvěry či zakládají fiktivní firmy. Obvykle prvotní zloděj doklady prodá za pár korun nebo dávku drogy partě, která to bere ve větším.

„To, že zloději jdou více po věcech za pár stovek nebo za tisícovku, je vidět na náhradních dílech do aut. Kradou se i jednotlivé díly, třeba značkové poklice, disky nebo sedačky. Dveře nabízejí za patnáct stovek otevřeně na internetu a domů vám je přinese bezdomovec. Takže těm nemám šanci konkurovat,“ potvrdil Právu majitel sítě vrakovišť.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám