Justice ale v jeho jednání viděla trestný čin obchodování s lidmi a Slovák skončil ve vězení. Jeho poslední nadějí na změnu trestu bylo dovolání k Nejvyššímu soudu, ten ale jeho argumenty smetl ze stolu a dovolání odmítl, jak Právu potvrdil mluvčí soudu Petr Knötig.

Své „podnikání“ si Slovák založil na zneužívání tíživé finanční a sociální situace jiných lidí. Zejména na Hlavním nádraží v Praze nejméně od počátku roku 2007 až do svého zadržení v dubnu 2009 rekrutoval bezdomovce povětšinou z ciziny, kteří neměli peníze ani přístřeší a sliboval jim pravidelný příjem ve výši až 150 korun na hodinu a ubytování k tomu.

Pak je odvezl do Českých Budějovic nebo do nedalekého Lišova, kde je nechal na ubytovně. Pokud měli doklady, ty jim sebral a následně zrekrutované bezdomovce pronajímal stavebním společnostem.

Práce celý týden

„Vykonávali těžké stavební práce, a to v časovém rozpětí nejčastěji od pondělí do soboty od 7 hodin do 18 hodin s hodinovou přestávkou na oběd, často i v neděli od 7 do 13 hodin. S dělníky nebyly uzavřeny řádné pracovní smlouvy, nebyla jim vyplácena mzda, nebylo za ně hrazeno sociální a zdravotní pojištění, pouze denně dostávali 150 korun, výjimečně dostali někteří i další menší částky, přičemž z těchto peněz si museli opatřovat potraviny a uspokojovat další základní životní potřeby. Dělníci byli na pracovišti drženi pod dohledem,“ konstatoval Knötig.

Když se dělníci dožadovali slibovaných peněz nebo se jim práce nelíbila, byli zbiti. Slovák a jeho kumpáni mezitím vesele inkasovali za jejich práci od stavbařů peníze a za dva roky si takto vydělali přes 11,5 miliónu korun.

Nejvyšší soud na námitky novodobého otrokáře reagoval jen tím, že nižší soudy se jimi zabývaly v dostatečné míře a jeho činnost vyhodnotily naprosto správně.