Ženu z Brněnska podle verdiktu sterilizoval bez patřičného důkladného poučení o závažnosti takového zákroku. A především také bez písemného souhlasu, čímž ji navždy zbavil možnosti oplodnění. Verdikt odvolacího soudu ale částečně dává za pravdu oběma stranám.

Původní rozsudek okresního soudu Brno - venkov totiž uznal lékaře vinným za zločin úmyslného těžkého ublížení na zdraví a potrestal ho tříletým vězením s odkladem na tři roky. Jako součást trestu mu zakázal dva roky vykonávat práce operatéra. Soud však neurčil žádnou výši finanční náhrady pro sterilizovanou ženu a odkázal ji na občanskoprávní jednání.

To poškozené vadilo a prostřednictvím právního zástupce podala odvolání právě kvůli určení odškodnění za osobnostní újmu. Naproti tomu doktor Křoustek se odvolal jak proti výši trestu, tak proti jeho zdůvodnění. Mimo jiné se hájil tím, že pacientku dlouhodobě znal, léčil ji a o zákroku i následcích spolu opakovaně hovořili.

Lékař ženě nabízel půl miliónu 

Aby se žena zbavila vleklých gynekologických bolestí, kterými trpěla, souhlasila podle lékaře se zákrokem, byť jen ústně. Takovou argumentaci však odvolací soud neuznal. Vinu potvrdil, ale lékařovo pochybení kvalifikoval namísto zločinu jako přečin. A s tím změnil a zmírnil i výši trestu.

Klientce jde především o náhradu škody a lékař sám musí nést odpovědnostObhájce

Současně vyhověl poškozené, protože definitivně stanovil výši náhrady na 300 000 korun. Soudci mimo jiné argumentovali tím, že kdyby ženě formulář k souhlasu sterilizace dal lékař čtrnáct dnů před zákrokem, jako je to běžné, měla by pacientka mnohem větší možnost si tak závažný zákrok rozmyslet.

Tato suma však poškozené zřejmě stačit nebude, protože lékař sám již během počátků projednávání případu pacientce nabídl za mimosoudní vyrovnání přes půl miliónu korun.

„Z hlediska mé klientky nemá výrok odvolacího soudu žádný dopad na náhradu škody. Pro ni je za současného stavu zcela jedno, jestli je to věc, která byla posouzena jako úmyslný trestný čin, nebo nedbalostní přečin, jak to udělal odvolací soud. Klientce jde především o náhradu škody a lékař sám musí nést odpovědnost za to, co udělal. Podali jsme dvě žaloby - na nemajetkovou újmu a klasickou žalobu na náhradu škody. Přiznáním 300 tisíc byla tedy klientka částečně úspěšná. Satisfakce je to sice minimální, ale její soudní přiznání by mohlo pomoci v občanskoprávním řízení pro uznání výše náhrady,“ uvedl k případu zástupce pacientky Aleš Piller.

Sama poškozená se k záležitosti vyjadřovat nechce, i s ohledem na svůj špatný psychický stav.