Na základě Brázdilova oznámení událost původně vyšetřovali sami pracovníci stížnostního oddělení kynšperské věznice a dospěli k závěru, že k ničemu takovému nedošlo. Jejich rozhodnutí potvrdilo následně i Generální ředitelství vězeňské služby. Později případ otevřeli detektivové z Generální inspekce bezpečnostních sborů, kteří po shromáždění důkazů začali Kříže trestně stíhat.

Ředitel: Podřízení mě tím chtěli zdiskreditovat

„Nic jsem mu neudělal. Řešili jsme jeho žádost o přeložení do jiné věznice,“ prohlásil Kříž s tím, že někteří jeho podřízení využili příležitosti, aby jej mohli zdiskreditovat a zbavit se ho. „Šlapal jsem jim na přezky a chtěl po nich, aby si plnili své povinnosti na sto procent. To se jim nelíbilo,“ hájil se Kříž, který byl po zahájení trestného stíhání dočasně zproštěn výkonu služby.

Tehdejší vedoucí oddělení výkonu trestu věznice v Kynšperku Luboš Janeček před soudem řekl, že všechno směřovalo k tomu, aby se ta věc ututlala. „V té době jsem byl na rehabilitačním pobytu. Telefonicky mi kontaktoval můj zástupce Michal Gajč, že byl svědkem toho, kdy pan Kříž napadl odsouzeného Brázdila a několika údery ho srazil k zemi. Ptal se mi, co má dělat, že to nikdy nezažil. Řekl jsem mu, aby to oznámil příslušným orgánům,“ vypovídal Janeček.

Když se vrátil po týdnu do práce, tak mu Gajč znovu popsal, co se stalo. „Protože jsem to považoval za závažnou věc, šel jsem informovat prvního zástupce ředitele Miroslava Žáka, který byl v té době můj přímý nadřízený. Řekl, že o tom ví, ale že se o to nemám starat, že to není moje věc,“ tvrdil Janeček. Jeho výpověď vzápětí napadl už zmiňovaný náměstek Žák. „Janeček prahnul po mé funkci, a když ji nedostal, tak mně a řediteli řekl, že ještě o něm uslyšíme,“ reagoval Žák.

Vězeň se svěřil psycholožce

U soudu dále vyplynulo, že Brázdil se s údajným napadením svěřil také vězeňské psycholožce Haně Fojtíkové. „Řekl mi, že ho pan ředitel seřezal a chtěl mi ukazovat modřiny, což jsem odmítla s tím, ať to nechá pro lékaře. Zpočátku jsem tomu nevěřila, ale postupně jsem vnitřně nabyla přesvědčení, že to asi přece jen bude pravda. Napsala jsem si o tom záznam do psychologické karty Brázdila, ale ta se krátce nato ztratila. Když potom vyšetřování utichlo, tak se zase objevila, ale  měla jsem pocit, že obsah těch událostí je tam zapsán jinak, než jsem je zaznamenala já,“ uvedla Fojtíková.

První, kdo začal celou věc prošetřovat, byla pracovnice oddělení prevence a stížností Danuše Prajerová. „V Brázdilově stížnosti bylo napsáno, že ho napadl vysoký funkcionář věznice. Když jsem od něho chtěla podrobnosti, odmítl vypovídat s tím, že nám nedůvěřuje. A protože na něm nebyly zjištěny žádné stopy násilí a nikdo další napadení nepotvrdil, tak jsme se tím dál nezabývali,“  prohlásila Prajerová.

O dva měsíce později na základě anonymu, který poukazoval mimo jiného i na to, že případ byl zameten pod koberec, začalo s vyšetřováním Generální ředitelství vězeňské služby v Praze. „Vyžádali jsme si kamerový záznam, ale nebyl k dispozici, neboť místo, kde mělo k napadení dojít, nebylo monitorované. Stejně tak jsme nedostali ani výpis z docházky, kdo všechno ten den prošel katrem k cele s odsouzeným s tím, že už byl vymazán. Brázdil pak uvedl, že se k té události nechce vyjadřovat, neboť je spokojený, že byl přeložen do jiné věznice,“ uvedla Jitka Stloukalová.

Vězeň měl být podivín s fóbií ze špíny

Brázdil patřil do skupiny vytipovaných vězňů, kteří mohli být objektem násilí ze strany spoluodsouzených. Proto jim byla také věnována zvýšená pozornost, zejména šlo o častější prohlídky, zda jim někdo neublížil. A právě Brázdila měl kontrolovat dva dny po údajném napadení ze strany Kříže dozorce Dušan Gregorek. „Byl v pořádku, žádného viditelného zranění jsem si nevšiml,“  řekl dozorce soudci s tím, že Brázdil byl podivín, který měl fóbii ze špíny.

Jinak mluvil Milan Havlík, který byl s Brázdilem ten den společně na „díře“, tedy v cele pro výkon kázeňských trestů. „Dozorce ho vytáhl z cely, a když se vrátil, měl pod okem monokl. Řekl, že ho napadl ředitel věznice. Dál jsme to nerozebírali. Byl to zvláštní člověk, s nikým se nebavil, nesměl se ho nikdo dotknout stejně jako jeho věcí,“ sdělil Havlík.

Soud bude pokračovat výslechy dalších svědků a čtením listinných důkazů.