Už krátce po vyhlášení novoroční amnestie soudce Igor Krajdl rozhodl, že se omilostnění vztahuje i na případ manažerů zkrachovalé banky. Proti jeho usnesení si ale podal stížnost státní zástupce. Než ale bylo o stížnosti rozhodnuto, státní zástupce ji stáhl. Vrchní soud v Olomouci to pak jen vzal na vědomí a původní rozhodnutí nabylo právní moci.

Zmizelo devět miliard

Ostravský finanční ústav zbankrotoval koncem května 2003 a uvízly v něm vklady 130 000 klientů. K soudu přihlásilo 75 000 věřitelů pohledávky za 17,2 miliardy korun. V ostravské bance ale zbyl majetek jen za osm miliard korun.

Dozorující vrchní státní zástupce Karel Kalda, který stížnost na amnestii podal a také i stáhl, řekl, že kauza splňovala všechny formální předpoklady, aby se na ni amnestie vztahovala.

"Stížnost jsem podal kvůli možnému nesouladu rozhodnutí o amnestii s ústavním pořádkem ČR. V okamžiku, kdy se žalobou podanou senátory Ústavní soud nakonec vůbec nezabýval, stáhl jsem stížnost zpět," vysvětlil.

Projednat kauzu chce jen jeden z pěti souzených

Z pěti souzených členů bývalého představenstva banky o projednání případu požádala jen jedna hlavních aktérek Alena Pejčochová. Jiří Babiš, Miroslav Fučík, Tomáš Michal a Tomáš Seidler amnestii využili. Amnestie se pětice bývalých manažerů a jejich spolupracovníků z majetkově propojených firem týká, protože trestní stíhání trvalo víc než osm let.

"Osobám, které byly personálně či obchodně spojené s Union bankou, poskytovali obžalovaní speciální a nestandardní úvěry. Ty nebyly dostatečně zajištěné," uvedl už dříve žalobce Karel Kalda s tím, že šance na navrácení úvěrů byla v době jejich poskytnutí minimální.

Nezávisle na této skupině je stíhán i italský finančník Giuseppe Roselli. Toho se amnestie pravděpodobně týkat nebude. V jeho případě bylo trestní stíhání zahájeno až po roce 2005.