Článek
Podle obžaloby Dávid zakryl hořlavými látkami elektrické přímotopy a vše připravil tak, aby smrt imobilní stařenky vypadala jako nešťastná náhoda. Žena zemřela při snaze uniknout před požárem.
„Nejenže došlo k vraždě, což je samo o sobě hrozné, ale obžalovaný si dopředu rozmyslel, jak se zbaví poškozené. Zapálil ten dům a moc dobře věděl, že paní je nepohyblivá a nemůže sama utéct z té ohnivé pasti,“ uvedla předsedkyně soudního senátu Eva Drahotová, která se podle jejích slov zatím ve své soudní praxi nesetkala s takovým případem, že by někdo s takovou krutostí snažil zakrýt předchozí trestnou činnost a získat pro sebe majetek.
Soudkyně podotkla, že Dávid požár nahlásil po 40 minutách, aby mu dům neshořel celý. „Zavolal, když si byl jistý, že poškozená už zemřela,“ dodala Drahotová. Výjimečný trest odnětí svobody v nejdelší možné době trvání třiceti let je podle ní výrazem výjimečnosti případu.
Nic jsem nezapálil, nikdy bych nezabil starou ženu.
Fadil Dávid stařenku dobře znal. On a jeho tehdejší přítelkyně se o starou ženu starali. Podle svědeckých výpovědí však měli oba později zneužít důvěřivosti seniorky a připravit ji o peníze. Když seniorka na zlodějinu přišla, chtěla vše oznámit policii a to byl podle obžaloby motiv zločinu.
„Nic jsem nezapálil, nikdy bych nezabil starou ženu," řekl lámanou češtinou před soudem Dávid. Stejně jako jeho obhájce se snažil označit jako pachatelku svoji dnes již bývalou přítelkyni. „Jdou proti mně. Nemají čisté svědomí,“ nařkl před vynesením rozsudku Dávid bývalou přítelkyni a její matku.
Ze svědeckých výpovědí před soudem však vyplynulo, že Dávid bývalou partnerku bil a vydíral. Při objasňování případu pomohlo mimo jiné zaměření Dávidova mobilního telefonu. Ukázalo se, že se v inkriminované době pohyboval poblíž domu, kde byl založen požár. Obžalobě pomohla i výpověď utajených svědků.