Článek
Obhajoba požadovala, aby NS vrátil případ k novému projednání u odvolacího Vrchního soudu v Praze. Podle brněnských soudců je ale uložení trestu doživotního vězení řádně odůvodněné.
„V případu jsme nenašli žádný důvod k zásahu, verdikt nižších soudů netrpěl žádnými vadami a uložení doživotního trestu je odůvodněné,“ řekl Právu mluvčí soudu Petr Knötig.
Šestatřicetiletá Romana Z. od počátku vyšetřování případu tvrdila, že si nic nepamatuje, a to ani ze svého předchozího života. Vybavovala si pouze útržky vzpomínek, například si nepamatovala, zda měla děti či partnera. Po činu se pokusila o sebevraždu, pořezala si ruce a snažila se oběsit. Způsobila si tak vážné zranění. Podle jednoho znalce si mohla zraněním i poškodit mozek.
„Já si opravdu nic nepamatuju, je těžký to tady poslouchat. Je to strašný, nevím o tom, jestli jsem to udělala já. Nevím, co se stalo, je to pro mě nepochopitelné. Je mi to líto, nedovedu to pochopit,“ uvedla u soudu v minulém roce odsouzená žena.
Znalci ztrátu paměti odmítli
Podle znalců chtěla žena kvůli problémům v osobním životě spáchat takzvanou rozšířenou sebevraždu a kromě sebe zaútočila i na své nejbližší. Z posudků zároveň vyplývá, že ztrátu paměti předstírá, duševní poruchou netrpí a v době činu byla příčetná. Ženina obhajoba ovšem závěr o příčetnosti zpochybňovala a žádala revizní posudek.
„Kdo nahlédl do dokumentace, viděl, že to bylo něco zcela mimořádného. Něco takového se tu dlouho nestalo a doufám, že ani nestane,“ konstatoval soudce Miroslav Mjartan, který v první instanci ženu poslal na doživotí za mříže.
Romana Z. měla podle obžaloby v září 2011 napadnout v domě své čtyři děti ve věku od dvou měsíců do osmi let. Tři z nich zabila nožem, čtvrté udusila.