„Z výsledků vyplývá, že nejčastěji byly posuzovány případy malé korupce, například přijetí úplatku za ovlivnění úředního postupu nebo snaha řidiče uplatit policistu za neřešení dopravního přestupku. Na druhou stranu překvapivě zcela chybí případy přijímání úplatků příslušníky dopravní policie, které byly v letech 2007 až 2009 velmi časté,“ píše se ve zprávě.

Analýza však také dokazuje, že českým soudům se nedaří prokázat takzvané nepřímé úplatkářství. „V praxi jde o situace klientelistických sítí, které fungují velmi neformálně. Typickým příkladem jsou vztahy mezi volenými představiteli samosprávy a úředníky státní správy na jedné straně a tzv. kmotry či lobbisty na straně druhé,“ uvádí zpráva.