Podle obžaloby, kterou Starka vždy odmítal, byl Roselli omezován na osobní svobodě kvůli tomu, aby podepsal různé dokumenty, například týkající se Union banky. Za celou dobu se však Roselliho nepodařilo vyslechnout.

Vedle Starky se rozhodnutí týká i dalších dvou obžalovaných – Romana Koláře a Zdeňka Karnoše. „Byla vydána a rozeslána usnesení o zastavení trestního stíhání z důvodu amnestie prezidenta republiky všem třem obžalovaným,“ sdělila v pondělí Právu mluvčí soudu Marcela Pröllerová.

Obvinění v kauze podle ní padla již 14. dubna 2003 a navíc byli všichni tři stíháni pro trestný čin, za který hrozil trest nepřevyšující deset let. Na případ se tedy podle soudu prezidentská amnestie vztahuje.

Státní zástupce a Starka a spol. mají možnost podat si proti usnesení stížnost, obžalovaní navíc mohou trvat na tom, aby soud kauzu projednal. V takovém případě by mohl rozhodnout pouze o vině, ale už ne o trestu. Zda této možnosti Starka využije, není jasné. Právu v pondělí nebral telefon.

Jeho advokát Julius Kramarič Právu potvrdil, že policie proti Starkovi nyní nevede už žádné trestní řízení. Loni v březnu sama policie navrhla státnímu zástupci, aby zastavil stíhání Starky a dalších lidí v případu únosu otce uprchlého Radovana Krejčíře Lamberta, který zmizel v roce 2002 a zřejmě je mrtvý.

Přímý důkaz chyběl

Šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta to tehdy komentoval jako prohru, neboť jeho lidé nenašli jediný přímý důkaz, že by pachatelem byl Starka nebo někdo další z obviněných. Případ zdědil po předchozím vedení útvaru, tedy po současném ministru vnitra Janu Kubicem.

Starku v roce 2006 detektivové zatýkali za dramatických okolností na uzavřené dálnici se samopaly a s využitím vrtulníku. Kvůli neprokázanému obvinění Starka zatím neúspěšně žádá po státu víc než půl miliardy jako odškodnění.