Klaus vysvětloval generální pardon pro podezřelé z letitých kauz tím, že podle evropského práva je doba trestního stíhání přesahující šest let nepřiměřená, žalobci ale takovou interpretaci odmítli.

„Tyto názory jsou mylné,“ konstatuje ve svém prohlášení výkonný výbor unie, které šéfuje pražská vrchní žalobkyně Lenka Bradáčová.

Evropský soud posuzuje individuálně

Unie státních zástupců upozornila, že evropský soud posuzuje případy individuálně a vždy zkoumá konkrétní okolnosti, složitost a rozsah kauzy i případné obstrukce obviněného. „Tyto okolnosti však v rámci paušální amnestie nemohou být jakkoliv zohledněny,“ uvedl unijní výbor.

Obdobně se ostatně v rozhovoru pro Právo vyjádřil i bývalý ústavní soudce a současný soudce Evropského soudního dvora v Lucemburku Jiří Malenovský.

Unie žalobců pak podobně jako i další experti poukázala na to, že Klausovo rozhodnutí zastavit trestní stíhání starší osmi let v praxi u rozsáhlých kauz odřízne poškozené od možnosti domáhat se náhrady v trestním řízení.

Žalobci v této souvislosti upozornili, že i přes omezení trestní sazby na deset let jde i o ty nejzávažnější kauzy, za kterými zůstala škoda v řádu miliard korun.

„Vyšetření a soudní projednání takových trestných činů je vzhledem k jejich obsáhlosti podstatně časově náročnější než v případě řady přísněji trestaných zločinů, typicky např. vražd,“ uvádí výkonný výbor unie.

Prohlášení je přitom datováno už k 1. lednu, tedy ke dni, kdy prezident amnestii vyhlásil.

Kromě bagatelních trestných činů se amnestie dotkne i více než desítky velkých tunelářských kauz z konce devadesátých let, jejichž hlavní aktéři připravili poškozené zhruba o 20 miliard.