Marešová při svém odhadu vycházela nejen ze svých letitých zkušeností, ale i z výsledků zkoumání amnestie, kterou vyhlásil bývalý prezident Václav Havel. Z analýzy podle ní vyplynulo, že tehdy se z více než 12 000 propuštěných (v českých zemích, v celé federaci jich bylo cca 23 000 - pozn. red.) do dvou let vrátila zpátky do vězení polovina. "Protože to byl přece jen trochu jiný druh amnestie, jiné podmínky a doba, tak asi zobecňovat výsledky té první na tu dnešní se úplně nedá," podotkla pracovnice IKSP.

Podle ní totiž zatím nebylo zveřejněno, za co byli nyní propuštění lidé odsouzeni, tudíž je prý těžké současné odhady jakkoli upřesnit. "Když pustí neplatiče alimentů, který například osm let neplatí výživné na své děti, tak bez jakéhokoli zázemí těžko najednou začne na děti platit," uvedla Marešová. Stejně tak podle ní drobní zloději zůstanou drobnými zloději.

Recidiva dosahuje až 60 procent

Šéf Probační a mediační služby Pavel Štern nechtěl své odhady, kolik propuštěných vězňů by se mohlo vrátit zpět do nápravných zařízení, prezentovat. "Recidiva je u majetkových trestných činů 55 až 60 procent," uvedl obecně. Dodal, že největší riziko opakování kriminálních činů hrozí v prvních šesti až dvanácti měsících po propuštění.

Václav Klaus na Nový rok vyhlásil amnestii, na jejímž základě má věznice opustit přes 7400 vězňů. Amnestie se však netýká pouze odsouzených k odnětí svobody, ale i zhruba 12 000 trestů obecně prospěšných prací a 340 trestů domácího vězení. Zahrnuje však i prominutí podmíněných trestů do dvou let či zastavení trestních stíhání u některých dlouho se táhnoucích kauz.