Uvědomoval jste si před onou tragickou událostí, že by mohl přijít nějaký problém?

Zhruba dva roky jsem padal do psychózy, měl jsem rozličné psychotické produkce. Chodil jsem po městě a řídil jsem se různými znameními. Třeba jsem na něco myslel, a když najednou skočila někde červená, tak jsem to vyhodnotil jako zápornou odpověď na to, na co jsem myslel. Měl jsem pocit, že mi lidi posílají myšlenky. Rozděloval jsem lidi na ty, kteří mi chtějí ublížit, a na ty, kteří mi chtějí pomoct. Byla to prostě hluboká psychóza. Z toho mě dostali až léky a psychiatři.

Ale to se stalo až po té události…

To se stalo až po té události, právě.

Předtím to nešlo poznat?

Nešlo. Prostě jsem na to neměl náhled. Takže jsem se v tom nacházel a neměl jsem možnost si uvědomit, že to je něco nestandardního.

Jak se s odstupem času díváte na to, co se stalo?

Pamatuji si na to velmi mlhavě. Bylo to vyústění mé psychózy, byl jsem na tom nejhůř za tu dobu. Už jsem vůbec nepřemýšlel. Prostě už jsem jednal čistě iracionálně.