Článek
„Chci říct jen to, že 29. prosince (2010) jsem pospíchal za nemocnou matkou a přitom překročil rychlost, což jsem ani dříve nepopřel. Nevytvořil jsem ale incidenty, z nichž jsem obžalován,“ uvedl Trpišovský ve své závěrečné řeči u středočeského krajského soudu. V kauze vybržďování řidičů na dálnici Praha - Brno požádal o zproštění obžaloby.
Trpišovský je obžalován z pokusu o úmyslné těžké ublížení na zdraví, za které může soud udělit až dvanáctiletý trest. Předloni koncem prosince měl na D1 kousek za Prahou vybržďovat postupně dva pomalejší řidiče, s druhým se dokonce srazil.
Budu hledat řešení, abych se zlepšil jako člověk.
Státní zástupce Tomáš Milec však navrhl pro Trpišovského trest ve spodní polovině sazby a pokud možno dlouhý zákaz řízení.
Motorista, který proslul i kmotrovskou evidenční značkou svého mercedesu se čtyřmi dvojkami za sebou, dále prohlásil, že mu trestní stíhání a jeho medializace zničili život. „Celá moje rodina se dostala do obrovské medializace, mám zničený osobní život, zničena je i akciová společnost, kterou jsem vlastnil,“ podotkl Trpišovský.
Ze soudního líčení ho prý zaskočil hlavně psychologický posudek, který na něj vypracovali znalci. Podle něj má sklony k agresivnímu chování a za volant v podstatě nepatří.
„Budu hledat řešení, abych se zlepšil jako člověk,“ pronesl jedinou kajícnou větu Trpišovský.
Žalobce trvá na tom, že mělo jít o trestání pomalejších
Žalobce Milec, který loni dostal na pět let za mříže jiného piráta silnic Luboše Lacinu, trvá na Trpišovského vině. Oproti případu Lacina, kde agresivní jízdu náhodou zaznamenaly kamery mýtného systému, má však ztíženou situaci. Musí si vystačit s důkazy v podobě výpovědí svědků, vesměs lidí, které měl Trpišovský vybržďovat, a posudky znalců.
| ČTĚTE TAKÉ: |
| Žalobce "piráta 2222" Trpišovského: Záznam z kamer musí nahradit jiný důkaz |
| Pirát, jenž vytlačil auto z D1, s dovoláním neuspěl a stráví pět let ve vězení |
„Nešlo o nehodu, ale úmyslné jednání,“ prohlásil Milec. V závěrečné řeči se odvolal i na poměrně čerstvé výroky Nejvyššího soudu, z nichž jeden se týkal právě Lacinova případu.
Z něj je patrné, že pokud chtěl agresor na dálnici vytrestat pomalejšího řidiče za to, že ho zpomalil v jízdě, musel si být vědom, že při kolizi v takové rychlosti je třeba počítat s vážnými zraněními a škodami na majetku.
Obhájce: policie sbírala jen důkazy o vině
Také obhajoba předložila soudu znalecké posudky, které naopak nahrávají její verzi. Trpišovského advokát Michal Pacovský navíc tvrdí, že svědci jsou spolu domluveni.
„Případ je od začátku zvláštní,“ prohlásil advokát Pacovský. Policie podle něj sbírala pouze důkazy svědčící v neprospěch jeho klienta. Na místě se přitom nezachovaly brzdné stopy, k prvnímu z popisovaných incidentů došlo na jiném místě, než je popsáno v obžalobě, a ani v případě srážky prý poškozeným, zejména dětským spolujezdcům, nehrozily tak vážné úrazy, jak tvrdí žalobce.
Podle Pacovského se Trpišovský při prvním údajném vybržďování teprve zařazoval do dálničních pruhů. Jeho prudké zařazení před červený Ford Escort nebylo předjížděním zprava, šlo prý o souběžnou jízdu, kdy vozidla v hustém provozu na víceproudé komunikaci přejíždějí běžně mezi pruhy. V případě druhé kolice o několik kilometrů dál zase jeho klient pouze brzdil před nenadálou překážkou a řidič mercedesu za ním nezvládl řízení.
Soud by podle Pacovského měl zprostit obžaloby podle zásady In dubio pro reo, kdy v pochybnostech je třeba rozhodovat ve prospěch obžalovaného.