Hukrova cesta k pochybné slávě začala loni 6. května, tedy v den, kdy v Plzni vrcholí Slavnosti svobody. Superb s primátorem Martinem Baxou zastavil po třetí odpoledne v centru města u synagogy, kde se konala jedna z oficialit. Primátor vystoupil a odešel, řidič čekal dva metry od neuzamčené limuzíny, klíče nechal v zapalování.

Hukr podle obžaloby využil šance, naskočil do vozu a vyrazil na zběsilou jízdu městem. „Při vyjíždění narazil do předním stojícího Volva,“ popsala akci státní zástupkyně Ivana Hostašová. Samozvaný šofér, který ani nevlastní řidičský průkaz, si pak začal probíjet cestu přes jednu z nejfrekventovanějších plzeňských křižovatek v sadech Pětatřicátníků. Za sebou nechal dalších sedm pošramocených aut a ujížděl směrem na Prahu. V Rokycanech se jej marně pokoušeli zastavit policisté.

Stříkačka v autě ho usvědčila

Obouchaný a vyrabovaný Superb se nakonec po dvou dnech našel odstavený v plzeňské Plaské ulici, kousek od místa, kde Hukr bydlí. A uvnitř auta k jeho smůle ležela injekční stříkačka s jeho DNA, nechyběly ani otisky.

„Mohl ji tam dát nějaký feťák,“ vysvětloval před soudem Hukr, který prý své použité stříkačky občas dával jiným narkomanům. „Nebo jsem si tam drogy aplikoval sám,“ dodal. V době krádeže byl podle svých slov nedaleko místa činu, ale měl údajně úplně jiné zájmy - slavil osvobození, a to popíjením v nedalekém podniku.

Primátorská limuzína byla vyvrcholením recidivistovy kariéry, u soudu se ale zpovídal i z neoprávněného užívání dalších dvou aut. Trestaný byl ostatně už čtrnáctkrát. „Brát cizí auta a pak je někde odstavit - tento způsob trestné činnosti je jeho koníčkem,“ podotkla žalobkyně.