Policie a žalobci věděli od začátku, že peníze jsou i pro Ratha

Právě na základě tohoto kroku se rozjelo prověřování kauzy poslance Davida Ratha. A v textu onoho podání vysvětlení, jehož kopii má Právo k dispozici, Gregor výslovně uvádí, kdo má dostat část peněz pro „soukromé obohacení“ z dodatečně nadhodnocené zakázky na buštěhradský zámek.

Jmenuje jak ředitelku kladenské nemocnice Kateřinu Pancovou a jejího partnera Petra Kotta, tak nyní rovněž obviněnou podnikatelku a majitelku firmy FISA Ivanu Salačovou, ale také pana Pohla (jde zřejmě o předsedu představenstva firmy Pohl CZ Petra Pohla, jehož společnost se angažovala v jedné z podezřelých zakázek na rekonstrukci gymnázia Hostivice, pozn. redakce).

Především však Gregor v podání přímo tvrdí, že peníze jsou určeny i pro tehdejšího středočeského hejtmana Davida Ratha. Oznámení podal přímo na Nejvyšším státním zastupitelství v Brně (NSZ), a to osobně tamnímu náměstkovi Igoru Střížovi.

Gregor v něm na začátku uvádí, že se od jednoho ze svých ­klientů dozvěděl informace týkající se zakázky na buštěhradský zámek. Dotyčnou osobu však odmítl jmenovat, prý se obává o zdraví a život. Podle některých spekulací má být oním nejmenovaným klientem detektiva Gregora kladenský podnikatel Vladislav Procházka, jehož ústecká kancelář Aria dělala původní, ještě nenavýšenou projektovou dokumentaci na rekonstrukci Buštěhradu.

Procházka však Právu opakovaně, naposledy ve středu, popřel, že by byl právě on anebo jeho firma zmíněným iniciátorem trestního oznámení. Procházkova projektová kancelář ohodnotila rekonstrukci zámku na 168 miliónů korun. Skupina kolem Pancové a Kotta však podle policie následně přizvala jiného projektanta, který navýšil původní částku na konečných 218 miliónů korun. Poměrná část z ­padesátimi­liónového rozdílu pak měla sloužit jako úplatky hlavním aktérům případu.

Role projektanta je však důležitá i z jiného důvodu. Právě kvůli jediné Gregorově zmínce v říjnovém oznámení o tom, že projektová firma pochází z Ústí nad Labem, dostali celou kauzu na starost právě ústečtí žalobci.

V třístránkovém dokumentu jinak detektiv o Ústí vůbec nehovoří a naopak opakovaně zmiňuje středočeské hejtmanství, rovněž regionální operační program Střední Čechy, odkud měly být podle předpokladů peníze na rekonstrukci zámku v budoucnu čerpány, a dále několik osob a míst v Kladně, tedy také ve středních Čechách.

Právo se tedy snažilo zjistit, proč případ řeší ústečtí a nikoli středočeští krajští žalobci. První náznak uvedl už sám Gregor na konci trestního oznámení.

„Obávám se však, že orgány policie a státního zastupitelství v Praze a středních Čechách nejsou objektivně způsobilé tuto trestnou činnost prošetřit, neboť je mi známo, že pan Rath má úzké vazby jak na policii, tak na státní zastupitelství v obvodu Prahy a středních Čech. Vím například, že Rath byl na oslavách padesátin pana Kučery, ředitele policie ve středních Čechách,“ naznačil ve svém podání Gregor.

Zmíněný šéf středočeské krajské policie Václav Kučera však rezolutně odmítl jakékoli bližší spojení s Rathem. „Žádné takové osobní vztahy nemáme, rozhodně jsme přáteli nebyli. Co se týká těch padesátin, tak ano, tam se (Rath) formálně zastavil asi na dvě hodiny, ale jen ve slušnosti mi popřál a zase odjel,“ řekl Právu Kučera.

A ani vedení Nejvyššího státního zastupitelství nepřišla Gregorova zmínka o známosti Ratha s Kučerou natolik důležitá, aby prý právě proto předali kauzu místo Středočechům do Ústí.

Hlavní roli hrály podle vyjádření šéfa NSZ Pavla Zemana zcela jiné důvody. „V té době to jednání, na které oznámení směřovalo, mělo skutečně probíhat v Ústí. Tím myslím vytváření podkladů (projektové dokumentace) pro samotnou zakázku. Při rozhodování o tom, kam ta věc půjde, jsem posuzoval jen to, kde v současné době má docházet k páchání trestné činnosti, a to bylo Ústí,“ nastínil Zeman.

Podle jeho náměstka Stříže pak záleželo na ústecké státní zástupkyni Lence Bradáčové, jestli uznají svoji příslušnost či nikoli.

„Doktorka Bradáčová tehdy vyhodnotila, že ano, ale ona může v kterémkoli stadiu dospět k názoru, že už tomu tak není, což je běžný standardní postup, a postoupí se to jinam. Všechny dosavadní provedené úkony ale samozřejmě zůstávají v platnosti jako zákonné,“ doplnil svého šéfa Stříž.

To, že v oznámení bylo zmíněné Rathovo jméno, prý Zeman bral jako drb, proto prý před pár dny tvrdil, že Rath na počátku nepatřil mezi podezřelé. Stříž pak sdělil i druhý důvod, proč má věc i nadále na stole tým žalobců vedený Lenkou Bradáčovou. Označil tuto kauzu za tzv. „distanční delikt“.

Za ty jsou označovány případy, kdy jsou trestné činy páchány na několika místech v různých krajích a místně příslušných je tedy více zastupitelství. „V takovém případě platí, že koná ten, kdo začal konat řízení nejdříve,“ přiblížil Stříž.

A jako první dostali na stůl věc ústečtí žalobci.