Žena u soudu řekla, že manželství trvající 35 let se koncem loňského roku dostalo do stavu, kdy to se svým mužem už nemohla vydržet. „Mrzí mě to, ale nedá se už nic dělat,“ řekla v pondělí při zahájení hlavního líčení.

K tragickému konci manželství došlo v noci na 24. listopadu 2011, kdy Gurňáková manžela v obývacím pokoji zabila. Podle obžaloby ho nejprve bila pěstmi, kopala a nakonec ho bodla dlouhým kuchyňským nožem do levé části hrudníku. Muž zemřel během několika desítek minut.

Gurňáková odmítla, že by manžela kopala či bila, bodnutí však přiznala. U soudu se snažila svou vinu zmírnit. Pamatuje si prý jen to, jak vytáhla manželovi z těla nůž. Pak si vzala prášky a zavolala záchranku. Na útok si údajně nepamatuje. Vést ruku ji prý ale v osudný den mohl manžel. „To proto, aby mi zničil život,“ řekla.

Soud se neztotožnil s obhajobou

Rozsudek není pravomocný. Státní zástupce Vít Legerský s výší trestu souhlasil a vzdal se odvolání na místě, Gurňáková po poradě s advokátkou si však ponechala lhůtu na odvolání.

„Soud se neztotožnil s obhajobou, že se jednalo o ublížení na zdraví. Obžalovaná útočila intenzitou velké síly a razantně na bezmocného a bránícího se manžela. Musela přitom dobře vědět, že mu může způsobit smrt,“ uvedl při odůvodnění rozsudku soudce Pavel Suchánek.

Upozornil, že v žádném případě se žena nebránila. „Což potvrdili svědci i sama obžalovaná,“ dodal.

Bratr mrtvého vidí jiný motiv

Vyhlášení rozsudku byl přítomný i bratr zavražděného Lev Gurňák. Tomu se trest nelíbí. „Myslím, že mohl být vyšší,“ naznačil s tím, že od 1. Prosince měl jeho bratr nastoupit do penzionu, kde by byl pod dohledem rehabilitačních pracovníků. „Ona se na to zřejmě připravovala, byla totiž vehementně proti, že se necítí natolik stará, aby byla mezi důchodci,“ prozradil.

Manželé se poznali, když Gurňákové bylo 17 let. Vzali se v roce 1976, děti neměli. „Je to asi rok a půl, kdy se ve mně něco zlomilo, a začala jsem si vybavovat celý život, jaký na mne manžel byl a jak se mnou jednal. Pětatřicet let jsem si neuvědomovala, jak mne psychicky týral, jak si mne vychoval k obrazu svému. Pomáhala jsem mu i poté, co před několika lety onemocněl a nemohl chodit. Vždy měl navařeno, byl umytý, oholený a ostříhaný. Každý večer měl na stole pivo, rum a cigarety. Bez toho nemohl být. Jemu to ale nebylo vhod a pořád mě ponižoval a urážel,“ popsala soužití obžalovaná s tím, že se měla s mužem dávno rozvést.